Jak nyní vypadá provoz v nemocnici?
S počátkem pandemie jsme udělali významnou restrikci provozu nemocnice. Výrazně jsme omezili veškerá vyšetření, operativu a výkony, které není potřeba dělat urgentně. Nemocnice fungovala pouze pro akutní a život ohrožující případy, ošetřovali se pacienti, jejichž problémy je trápí a nesnesou odkladu(např. náhlá příhoda břišní, zlomeniny, atd.).Díky pandemii se nemocnice nachystala na „válečnou medicínu“, tedy na stav, že bude nemocnice zahlcena pacienty sCOVID-19 a tomu se přizpůsobily epidemiologické i funkční procesy, jako např. triage pacientů na vstupu, která rozdělí pacienty na rizikové a nerizikové. Nemocnice se snažila maximalizovat opatření tak,aby se tito pacienti nepotkali, což při dispozicích naší nemocnice, a stejně i ve většině ostatních zdravotnických zařízení je úkol velmi obtížný, ne-li nesplnitelný. Byl to i jeden z důvodů, proč jsem navrhoval na zasedání JMK vyčlenění některé stávající nemocnice výhradně pro pacienty Covid pozitivní. Nicméně již v předminulém týdnu jsme postupně začali uvolňovat ambulance, v první fázi kontrolu kyčlí novorozenců, diabetickou ambulanci a ambulanci srdečního selhání, a budou následovat další. Osobní kontakt lékaře a celé řady pacientů už není možné odkládat. Postupně chceme normalizovat provoz, ale stále chceme zachovat pravidlo, aby se jednotlivé týmy ať již anesteziologické, chirurgické či ortopedické a další nepotkávali. Nemůžeme dopustit, aby v případě nákazy jednoho člena týmu byla vyřazena péče celého oddělení z provozu. Nemocnice ještě v plném provozu nepoběží minimálně měsíc, nemůžeme si riziko dovolit. Musíme tu být v případě potřeby poskytnutí akutní péče.
Co dělá personál, který by se za normálního stavu staral o pacienty?
Rozdělili jsme personál tak, aby byly týmy oddělené od sebe, což je počtově samozřejmě náročnější. Jestliže rozdělím jeden tým, který může sdílet péči během 12 hodin přes den na dvě nebo tři skupiny, které se nesmí potkat, tak je potřeba personálu zákonitě víc nebo omezit činnost. Týmy se epidemiologicky ohrožují co nejméně. Jsou sestaveny tak, aby zvládaly všechny situace, od porodu, úrazů, akutní operativy, akutních interních problémů. Personál, který není potřebný nezbytně v tuto chvíli se snaží vedení nemocnice udržet mimo nemocnici, tzn. kdo mohl vykonávat práci z domova, bylo jim to umožněno. Čím méně lidí do nemocnice přichází, tím menší je riziko nákazy.
Infekční oddělení má 15 lůžek, jsou tyto lůžka obsazena a jací pacienti jsou zde hospitalizováni v tuto chvíli?
Nyní jsou na infekčním oddělení hospitalizováni suspektní pacienti, tedy pacienti podezřelí z nákazy, u kterých se čeká na výsledky testů. V případě, že mají negativní výsledek jsou přeloženi na oddělení, kam se svou diagnózou patří, např. interní oddělení nebo jsou propuštěni do domácího ošetření.
A co by nastalo v případě naplnění tohoto oddělení a obsazení všech lůžek, ať již pacienty pozitivními nebo suspektními?
Zde už se bavíme o záložním plánu, tedy v úvodu zmiňovaném přechodu na „válečnou medicínu“, byť to zní zvláštně. Nemocnice má v tuto chvíli vyčleněnou další lůžkovou kapacitu, byla změněna vnitřní logistika nemocnice, tzn. přestěhována oddělení tak, aby v blízkosti infekčního oddělení bylo připraveno další záložní oddělení s lůžky. Pokud bude naplněno toto patro s 30 lůžky, máme další „ústupový“ plán, kam budou stěhováni další pacienti atd. Celková kapacity vyčlenění lůžkového fondu v té největší krizi je 120 lůžek.
Je NZ schopna se postarat o pacienta s COVID-19 v případě potřeby intenzivní péče?
,Naprosto plnohodnotně s výjimkou ECMO (mimotělní oběh). Na druhé straně z jasných dat medicíny založené na důkazech je zřejmé, že se jedná sice o vysoce specializovanou metodu, ale z hlediska významu v pandemii o okrajovou záležitost. Pacientů, kteří potřebují ECMO je opravdu malý zlomek. Navíc ti, co dospějí k tomu, že potřebují ECMO mají vysokou úmrtnost. Důležitější je možnost kvalitní ventilace a každodenní intenzivní péče. V tomto je NZ na srovnatelné úrovni jako nemocnice nejvyššího typu.
V jakém případě by se tedy pozitivní pacient s COVID-19 překládal do Brna, kde je „COVID centrum“?
V tuto chvíli existuje dohoda o zřízení speciálního covidového centra ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kde se takový pacient konzultuje a v případě nutnosti umělé plicní ventilace je odesílán k hospitalizaci tam. Lehčí pacienti pak do Fakultní nemocnice Brno. Až se přesáhne kapacita brněnských fakultních nemocnic, zůstane pacient v nemocnici referující, a NZ je schopna takové pacienta schopna bez výjimek ošetřit. Jsme schopni se okamžitě postarat o 8 plně ventilovaných pacientů a se záložním plánem jsme schopni kapacitu navýšit na 21 ventilovaných lůžek včetně personálního zajištění, což je v nemocnicích největší problém. Všechna avizovaná lůžka, jak jsem zmínil výše, vč. těchto ventilovaných jsem schopni personálně pokrýt, nicméně nelze vyloučit, že pokud onemocní personál natolik závažně, že se budeme potýkat s nedostatkem personálu i my. Věřím ale v naplnění optimističtější předpovědní scénáře.
Takže to není pouze o přístrojích a vybavení nemocnice?
Když zaslechnu vyjádření, že je některé zdravotnické zařízení schopno zajistit desítky až stovky ventilovaných pacientů, zcela seriózně to se svojí znalostí personálního vybavení nemocnic považuji za nerealistickou ideu, rád bych se ovšem mýlil. Můžete mít lůžek a ventilátorů, kolik chcete, ale když nemáte kvalifikovaný personál, který je schopen se postarat o pacienta, a ještě umí ovládat složitou zdravotnickou techniku, jsou vám sebelepší přístroje naprosto k ničemu. A že bychom urgentně v rychlokurzu vyškolili sestry v intenzivní péči také není bezproblémové řešení.
Má nemocnice v tuto chvíli něčeho nedostatek?
V tuto chvíli jsou to respirátory typu FFP 3.Nemocnici se podařilo v minulých dnech zajistit zásoby ochranných pracovních pomůcek na několik měsíců. Jednak za přispění dodávek zřizovatele a jednak z vlastních nákupů nemocnice. Navíc z řad různých dobrovolníků a dárců jsme obdrželi snad přes 15 tisíc ručně šitých roušek, spoustu ochranných štítů z různých spolků, středních škol, vč. ochranných masek. Již jsem zmínil několikrát, že je pro mne jednou z absolutních priorit to, že personál bude dostatečně chráněn.
Nemocnice Znojmo se dobrovolně přidala k tomu, že bude mít mobilní tým na testování, jak tým fungoval?
Dosud fungoval tým tak, že na základě aktivace Krajské hygienické stanice byla aktivována Záchranná služba ve Znojmě, která následně vyzvedla našeho pracovníka, který testy prováděl. Mobilní tým tedy zprvu měl zajišťovat poptávku na Znojemsku, nicméně poptávka po testech byla tak vysoká i v jiných částech jižní Moravy, že mobilní tým často vyjížděl do Brna, na Hodonínsko, Břeclavsko. Denně bylo tedy odebráno např. 18 vzorků, což zcela logisticky a fyzicky vyčerpávalo personál a ZZS. V době rostoucího počtu nemocných se však tento způsob odběrů jevil jako nejbezpečnější, tedy že případně pozitivní pacienti zůstávali doma, nikam nejezdili a čekali na odběr doma.
Čekají tedy znojemskou nemocnici,co se testování týká nějaké změny?
Od poloviny dubna z rozhodnutí krizového štábu JMK po dohodě s námi vzniklo v naší Nemocnici odběrové místo, které nahradilo postupně mobilní tým.Tzn. že po doporučení Krajské hygienické stanice či praktického lékaře se mohou pacienti přijet otestovat přímo do nemocnice, resp. nebudou do ní vstupovat, stěry budou probíhají na parkovišti před nemocnicí, které je tomu přizpůsobeno. Přijedou vozem, stáhnou okénko a po legitimaci jim bude proveden odběr z nosohltanu a vzápětí odjíždí.Odběrové místo funguje týden a kolegové provedou zhruba 30 odběrů za den. Nejvíce je ošetření indikováno u žen. Nejmenší pacient, který byl odebírán,bylo dvouleté dítě a nejstarší byla jednadevadesátiletá žena. Mobilní tým fungoval od 11. března do 21. dubna. Za tuto dobu odebral 263 vzorků. Ten, který byl odebraný nejdále byl ve Veselí na Moravě. Velké poděkování patří odběrovému týmu a Zdravotnické záchranné službě JMK ve Znojmě. Další záležitostí k řešení, kterou jsem byl překvapen již při nástupu,je absence přístrojového vybavení na testování virů, a to nejen koronaviru, ale např. obyčejné chřipky, spalniček atd. Vzorky v tuto chvíli vozíme do laboratoří v Brně. Přístroj byl zařazen do plánovaných investic v loňském roce, vzhledem k pandemii dostal vyšší prioritu na pořízení a v současnosti řešíme nákup, legislativní procesy a školení personálu na provádění těchto testů. Současně se nám ozývá řada dárců, kteří chtějí nemocnici přispět, takže jsem se rozhodli, že finanční prostředky, které nám lidé zašlou budou použity na nákup právě tohoto přístroje. Každý, kdo daruje peníze, by měl vědět, na co budou použity. Alespoň takovou mám zásadu.
Jak funguje spolupráce mezi jednotlivými krajskými nemocnicemi?
Spolupráce funguje na dvou úrovních, a to vertikální a horizontální. Vertikálně nás sjednocuje Krajský úřad, který nemocnice metodicky vede, udává jasné pokyny, plány, organizuje pravidelné schůzky a jednotí postupy svých nemocnic. Dále mezi všemi řediteli funguje skupinová komunikace, kde si denně vyměňujeme zkušenosti, řešíme různé problémy, vypomáháme si např. se zápůjčkou materiálu, který zrovna někde chybí. Vzájemná pomoc a komunikace je tedy na denní bázi, což nesmírně oceňuji.
Spolupracuje Nemocnice Znojmo i jinými nemocnicemi než krajskými?
V současnosti je ustanoven jihomoravský krajský koordinátor péče o pacienty s COVID-19 z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pravidelně jsem v kontaktu s ředitelem Fakultní nemocnice Brno, panem prof. Štěrbou a jeho náměstkem prof. Ludkou. Vzájemná komunikace např. také vyústila ve výpomoc, kdy nám v nouzi zapůjčila FN Brno testovací sety, sdílela s námi zkušenosti z provozu odběrového místa atd.
Jak vnímáte mediální výstupy, které se týkají koronavirusu, pandemie?
Považuji pravdivou informovanost občanů za jedno ze základních práv demokratické společnosti, obzvláště v době, jako je nouzový stav. Umocňovat davový stres z opatření, které omezují svobodu každého, informovat v negativním tónu, zveličovat problém, zjišťovat informace až na bulvární úrovni, zda je nakažený zdravotník žena, muž, jaké má pracovní zařazení, odkud se nakazil atd., je podle mne nesmírně poškozující pro tuto společnost a já to odsuzuji. Bohužel v naší zemi má řada podobných negativních jevů hluboké kořeny. Z tohoto důvodu jsme např. veřejnost ihned informovali potom, co byly zjištěny pozitivní výsledky u personálu, ale kdo přesně je nemocný, tak to opravdu sdělovat odmítám. Pokud to sdělí někdo jiný, ať již příbuzní nebo nemocní sami např. na sociální síti, je to jejich věc, ale nemocnice tyto informace prostě poskytovat nebude. Jak vnímáte spolupráci s kolegy ze záchranky, hasiči či policisty či městem Znojmem?Nemocnice Znojmo je svou polohou velmi osamělá, vzdálená k jiným zdravotnických zařízením, je tedy řekl bych regionálně izolovaná, proto bez podpory složek integrovaných záchranných složek či města by se jí fungovalo dost těžko. Již při svém nástupu jsem si všiml jistého fenoménu, který jsem jinde nezažil, a to je určitá soudržnost regionu a města. To,jak nemocnici vnímá region samotný, ať již obyvatelé, hasiči, policisté, záchranáři či vedení města Znojma je pro mne příjemné zjištění. Vztahy jsou mnohem intenzivnější než ve větším městě, mám pocit, že zabezpečení Nemocnice Znojmo je pro všechny srdcovou záležitostí, proto si veškeré pomoci, podpory a vzájemných vztahů nesmírně vážím.
Co Vás v posledních dnech potěšilo?
Je to především odezva veřejnosti na některá opatření nemocnice, které pacienti i personál vnímají, jako ochranu jejich zdraví. Po řadě dotazů na přítomnost tatínků u porodu a po porodu, velmi pozitivní reakce maminek, které v těchto dnech porodily. Už jenom proto, že nevolí vzdálenější porodnice kvůli méně přísným opatřením. V předešlých dnech naši porodníci zaznamenali velmi vážné komplikace příchozích rodiček. Šlo o minuty, které by v případě dojezdu do vzdálenější nemocnice měly fatální následky. Radost mi dělají všechny doručené pozornosti, dá-li se to tak nazvat, pro personál od firem, obyvatel Znojma, pacientů. Celá dnešní situace je nová. Je nová nejen pro pacienty, ale také pro personál, vedení nemocnice, města, kraje, prostě pro všechny. Jen vzájemný respekt,slušnost a kolegialita je tou správnou cestou, kterou to zvládneme.
Co byste si nejvíce přál?
Aby všechny „závažnější“ scénáře, které má nemocnice připraveny,zůstaly nenaplněny, a sloužily pouze jako zpětná vazba pro pandemický plán nemocnice a českého zdravotnictví. Aby si pacienti zdravotníků vážili i nadále a pamatovali si, že v těžkých dobách jsou připraveni jim pomoci a nasazovat vlastní životy. A naopak, aby zdravotníci při ošetřovaní pacientů pamatovali na to, kdo je v době nelehké podporoval.
Znojmo 22.4.2020
