Rozhovor vyšel v časopisu Philips – VIZE – září 2023

Moderní přístroj Philips Incisive CT ve zcela nové konfiguraci Precise Suite, který vůbec poprvé v České republice v reálné klinické praxi začal využívat prvky umělé inteligence při diagnostice, byl zhruba
koncem minulého roku instalován v Nemocnici Znojmo. Ta si ke svému padesátiletému výročí založení, které připadá na letošek, nadělila rozsáhlou modernizaci nejen přístrojového vybavení, ale také jednotlivých budov a oddělení. „S kolegy už opravdu netrpělivě vyhlížíme, kdy že budou vidět roky odpracovávané na projektech, které by měly nemocnici zase přiblížit ke zdravotnickému zařízení 21. století. Nejen naši pacienti, ale také personál si tuto změnu zcela jistě zaslouží,“ konstatuje MUDr. Martin Pavlík, Ph.D., ředitel znojemské nemocnice.

Jak vnímáte postavení vaší nemocnice v rámci Jihomoravského kraje?
Odpověď je velmi jednoduchá. Naše nemocnice je s kapacitou 588 lůžek a počtem jednotlivých odborností největším nefakultním zdravotnickým zařízením v Jihomoravském kraji. A zároveň strategickou nemocnicí na Znojemsku, v největším okrese se spádovostí 150 až 180 tisíc obyvatel. Už svou lokalizací je tedy naše nemocnice nepostradatelná a je jedním ze stěžejních pilířů krajského zdravotnictví, protože stojí stranou od Brna – osmdesát kilometrů je docela velká vzdálenost na to, aby se pacienti mohli rozhodovat, kam chtějí dojíždět za péčí.

Ve kterých oborech se vaše nemocnice profiluje především?
Nemocnice Znojmo zajišťuje péči v téměř všech odbornostech na úrovni velkých nemocnic, včetně například porodnice, neonatologie, radiační onkologie nebo nukleární medicíny. Zakládáme si tedy na tom, že jsme schopni obsloužit náš region bez nějaké další dopomoci, a jsem pyšný na to, že každý ve svém oboru dělá super práci a je na skvělé úrovni. Jinými slovy, pokud bych se měl s něčím léčit, nechám se léčit ve znojemské nemocnici. Jako většina zdravotnických zařízení našeho typu neposkytujeme superspecializovanou péči – mám na mysli třeba kardiochirurgické výkony, resekce plic a podobně –, které jsou obvykle výsadou fakultních nemocnic nebo specializovaných center.

Přesto, soustředíte se na nějakou problematiku šířeji?
Pravda je, že za poslední čtyři roky naše nemocnice získala tři statuty center pro biologickou terapii. V roce 2020 započalo s využíváním biologické terapie oční oddělení při léčbě sítnice metodou aplikace nitroočních injekcí do sklivcového prostoru, v roce 2021 se nám podařilo se zdravotními pojišťovnami nasmlouvat centrum biologické léčby na kožním oddělení, a to pro pacienty s psoriázou, a letos poprvé jsme začali biologika podávat na interním oddělení pacientům s idiopatickými střevními záněty. Dosud byla všechna tato centra pro naše nemocné dostupná nejblíže v Brně či Praze.
Nemohu se nezmínit také o tom, že našemu gynekologickému oddělení byl jako prvnímu v České republice udělen certifikát Centra pro léčbu endometriózy. V této oblasti velmi úzce spolupracujeme s rakouskými kolegy a zejména díky našemu primáři Radku Chvátalovi jsme pomohli Landesklinikum Melk vybudovat centrum pro léčbu endometriózy v Dolním Rakousku. Je to jeden z příkladů dobře fungující přeshraniční spolupráce, vzájemné výměny zkušeností, vytváření nových terapeutických postupů a také edukačních aktivit. Do budoucna bychom chtěli přeshraniční spolupráci dále racionalizovat s využitím projektu Interreg hlavně při zajišťování péče o emergentní případy transportované Zdravotnickou záchrannou službou a při poskytování radiační léčby. Mimochodem, životnost lineárních urychlovačů nám zanedlouho skončí a nejen naše nemocnice, ale i brněnský Masarykův onkologický ústav stojí o to, abychom je obnovili a radioterapii poskytovali i nadále.

Co dalšího kromě zavedené centrové léčby považujete za největší úspěch vaší nemocnice v posledních letech?
Nemocnici Znojmo, která letos slaví půlstoletí od svého založení, vedu od listopadu 2019 a za tu dobu hospodaří v černých číslech. Daří se nám alokovat investiční prostředky do vybavení, oprav, a především na odměňování personálu nad rámec tabulkových platů. Nicméně je nutné zdůraznit, že v případě zisku se bavíme o milionech, v případě vnitřního dluhu a potřebných investic o miliardách. Nemocnice má z let minulých bohužel tak obrovský vnitřní dluh, že vygenerovaný zisk není schopen pokrýt nutné investice, které si správa majetku vyžaduje. Za velký úspěch se dá označit získání dotace z Evropské unie ve výši více než 150 milionů korun, konkrétně prostřednictvím investičního nástroje REACT‑EU. Dotaci nyní dočerpáváme a byla z ní pořízena spousta nejmodernějších přístrojů napříč celou nemocnicí a odbornostmi,
včetně nového přístroje výpočetní tomografie (CT), ultrazvuků, mamografu nebo laparoskopických věží. Největší dodávka nás nyní čeká, což je 236 kusů lůžek s příslušenstvím, a to jak standardních, tak určených pro intenzivní péči a resuscitaci. Komfort pro pacienty je značně omezen tím, že velká většina vybavení na odděleních se datuje do doby zprovoznění nemocnice, tedy do roku 1974. Proto nyní s kolegy už opravdu netrpělivě vyhlížíme, kdy že budou vidět roky odpracovávané na projektech, které by měly zase nemocnici přiblížit ke zdravotnickému zařízení 21. století, protože nejen naši pacienti, ale také
personál si tuto změnu zcela jistě zaslouží. Svědčí o tom i covidová pandemie, kdy musím říci, že v nejtěžších obdobích českého zdravotnictví to naši lékaři, sestry i ostatní pracovníci zvládli naprosto brilantně. Za zmínku také rozhodně stojí to, že naše nemocnice se jako partner vedle Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina stala partnerem rakouského projektu Interreg. Budeme se podílet na spolupráci v oblasti léčby zmiňované endometriózy, paliativní péče a invazivní kardiologie.

Pokud se týká modernizace nemocnice, které potřeby musíte řešit především?
V době, kdy jsem nastoupil, se dokončovala rekonstrukce infekčního oddělení, jež bylo detašovaným pracovištěm v centru města Znojma. Dalo by se říci, že navenek to dosud vypadalo, že se v nemocnici tři roky
nic nedělo. Nicméně ty tři roky nám zabralo pojmenování kritických míst infrastruktury nemocnice, kterých je více, než jsme si mysleli. Po identifikaci a určení priorit bylo a je třeba připravit jednotlivé projekty pro realizaci, což také není otázka týdnů či měsíců. Jde o kompletní rekonstrukci nemocnice, především lůžkové části, kde nebyly provedeny téměř žádné zásahy od zprovoznění budov před padesáti lety, s výjimkou výměny oken a opláštění budovy. Bohužel, původní elektroinstalace, rozvody vody a kanalizace již nezvládají provoz, což se často projevuje haváriemi nefungujících odpadů, výpadky elektřiny nebo průsaky vody. Vytvořit plány, jak vše nastavit a opravit za provozu nemocnice, je velmi složité. Ještě složitější je ovšem zajistit finanční prostředky na realizaci. Nejdříve musíme zpracovat projekt celé akce a zajistit plány, abychom se mohli s těmito materiály ucházet o finanční prostředky z různých dotačních programů. Ne o všechny může nemocnice žádat, protože parametry pro žádosti jsou pevně a striktně stanoveny, tudíž se stává, že na některé bohužel „nedosáhneme“. Časový průběh všech těchto kroků významně omezuje legislativa a schvalovací procesy příspěvkových organizací. Jsem ale rád, že Jihomoravský kraj pochopil vážnost situace, a pevně věřím, že se nemocnici podaří zmodernizovat.

V jakém časovém horizontu se to dá očekávat?
Pokud jde o hlavní budovu, kde se nacházejí všechna lůžková oddělení, nejoptimističtější variantou je, že bychom mohli začít stavět ke konci příštího roku. Pro nemocnici to nebude jednoduché, budeme
rekonstruovat vždy dvě patra najednou a lůžka budeme muset umístit do zbývajících pater, takže jde o projekt na pět až šest let. Zároveň s tím je díky zdrojům z ministerstva zdravotnictví plánováno vybudování nového urgentního příjmu, který je vstupní branou do nemocnice. Ve stávající podobě funguje již padesát let, projektován byl před šedesáti lety a nikdo nikdy nepočítal s tím, že jím za měsíc projdou více než dva a půl tisíce nemocných. Prostory nevyhovují jak personálu, tak pacientům a zorganizovat plynulou a navazující péči ve stávajícím uspořádání je opravdu velký problém.

Pojďme se vrátit k obnově přístrojového vybavení. Proč jste se rozhodli pořídit nový skener Incisive CT, jehož součástí je i soubor nástrojů Precise Suite využívajících umělou inteligenci?
Je to celkem prozaické – původní přístroj z roku 2013 už byl technologicky i morálně zastaralý. Když se tedy naskytla příležitost získat ho z evropské dotace, ze zmíněného projektu REACT‑EU, využili jsme ji.
A vcelku logicky jsme si chtěli pořídit jedno z nejmodernějších „cétéček“, které je v současnosti na trhu, abychom pacientům poskytli co nejlepší péči a nejvyšší komfort při vyšetřování. Myslím si, že i kolegové z radiologie oceňují, že se nakonec podařilo vysoutěžit přístroj od stejného dodavatele, jako byl ten původní, to znamená od společnosti Philips.

Jak náročná investice to byla?
Hodnota CT přístroje se vyšplhala na téměř 24 milionů korun. Instalace s sebou nesla i další investice, především ve stavební připravenosti, které nemocnice financovala z vlastních zdrojů. Jednalo se o téměř půl milionu korun. Náročná byla samotná výměna cétéčka, kdy se naše nemocnice ocitla na pět týdnů bez této technologie. Jen s kolegiální pomocí okolních zdravotnických zařízení, Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje a koordinace péče uvnitř nemocnice se výpadek obešel bez větších potíží.

Jak vy osobně vůbec vnímáte uplatnění „artificial intelligence“ v medicíně?
Umělá inteligence nepochybně předčí inteligenci lidskou – tedy alespoň v některých procesech, jako jsou jasně definované algoritmy nebo možnost zareagovat volbou jedna, dva, tři… Nicméně v medicíně, a narážím na to i jako kantor, můžete být super inteligentní, můžete mít načtené knihy, znát přesně všechny diagnostické či terapeutické postupy, a přesto se může stát, že starší a zkušenější doktor vyřeší situaci lépe než vy. Protože vám chybí právě ta zkušenost, někdy tomu říkám „klinický nos“, který občas zavětří a upozorní vás. Takže něco, co program není jen podle algoritmů schopen poznat a vyřešit, protože se s tím nikdy nesetkal. Proto si myslím, že umělá inteligence bude v medicíně vždy výborným pomocníkem, ale nikdy nenahradí dobrého lékaře a nikdy nebude leaderem v oboru.

Daří se vám přilákat (mladé) lékaře do Znojma, třeba i díky novým technologiím?
Bohužel, příliš nedaří. Je to boj a jeden z největších deficitů naší nemocnice. Cítím to jako obrovskou slabinu. Naší velkou nevýhodou je lokalita, stojíme hodně stranou od všech větších měst, takže přilákat sem třeba někoho z Brna je téměř nadlidský úkol. Většinou dokážeme získat někoho, kdo tady má kořeny. Když ale vidím, jak se nemocnice trumfují v tom, zda nabídnou nástupní bonus čtvrt, půl milionu, nebo dokonce celý milion, připadá mi až hrůzostrašné, kam dospěl trh práce zdravotnických pracovníků. Neubírá se to dobrým směrem.
S personální krizí se tudíž potýkáme – podobně jako dalších sto šedesát nemocnic v této zemi – v některých oborech více, v některých méně. Například v ORL už jsme museli přistoupit k omezení péče. Ve spolupráci s Jihomoravským krajem se tuto situaci samozřejmě snažíme řešit, možnosti jsou ale omezené a snaha zavést bonusový program pro nastupující lékaře zatím nezafungovala.

A medici k vám chodí na praxe?
Ano, a musím říci, že rok od roku raději. Pro páté a šesté ročníky lékařských fakult nabízíme různé kurzy, které jsou okamžitě během jednoho dne zaplněny, protože studenti vědí, že se jim věnujeme, že jsou kurzy více praktické než teoretické a že stojí za to u nás stážovat. Po škole jich k nám ovšem moc nepřichází. Občas se mě někdo ptá, zda to není odlivem doktorů do rakouských nemocnic, ale vůbec ne. Jazyková bariéra je daleko větší, než si dokážeme představit, a pracovní i finanční podmínky v Rakousku zase nejsou o tolik výhodnější. Navíc kdo mohl a chtěl, už tam pracuje dávno.

Jakým směrem by se měla nemocnice do budoucna rozvíjet? Co byste jí popřál do další „padesátky“?
Myslím si, že svůj rozvoj už má naše nemocnice nastavený z minulosti. Je to největší krajské zdravotnické zařízení zajišťující komplexní péči pro lokalitou znevýhodněný region Znojemska. Naším cílem je proto přinejmenším udržet spektrum oborů a případně ho i účelně rozšiřovat. Po očku pošilháváme například po invazivní kardiologii v rámci přeshraniční spolupráce a řešení akutních infarktů myokardu, respektive akutních koronárních syndromů.

A co bych nemocnici popřál?
Aby o ni někdo stále pečoval tak, jak se u nás snažíme pečovat o pacienty, a byla jeho prioritou. Byl bych rád, kdyby za dalších padesát let znojemská nemocnice byla nemocnicí 22. století, a to jak prostorovým uspořádáním, tak přístrojovým vybavením. Moc bych jí přál, aby nikdy neměla nouzi o personál a aby před jejími branami stály zástupy kvalifikovaných lékařů, sester a dalších profesionálů,
kteří chtějí v tomto prestižním zdravotnickém zařízení pracovat. A také bych jí přál, aby měla co nejlepší pověst a pacienti byli pyšní na to, že zde mohli být léčeni.

Rozhovor vyšel v časopisu Philips – VIZE – září 2023

Znojmo, 14.9.2023

V rámci XV. ročníku celostátní konference Kvalita zdravotní péče a akreditace byla Nemocnice Znojmo vyhlášena vítězem projektu Kvalitní a bezpečná nemocnice roku 2023, kterou již po jedenácté vyhlašovala Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví. 

Letos již po jedenácté vyhlásila Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví vítěze projektu Kvalitní a bezpečná nemocnice. „Plaketu Kvalitní a bezpečné nemocnice získávají ty nemocnice, které byly v uplynulém roce akreditovány a současně byly auditory vyhodnoceny jako kvalitní a bezpečné zdravotnické zařízení, a to za nadstandardní a vysoce kvalitní přístup k řízení kvality a bezpečí, pacientům a zaměstnancům. Významným kritériem je také dosažený pokrok v oblasti kvality poskytované zdravotní a ošetřovatelské péče. Hlavním smyslem ankety je ocenit odpovědné pracovníky, kteří se podílejí na řízení kvality a bezpečí poskytované péče i zaměstnance, kteří nastavená pravidla dodržují,“ uvedla Renata Podstatová, jednatelka a konzultantka České společnosti pro akreditaci ve zdravotnictví.

Systém řízení kvality je složitý, ještě složitější je tento systém neustále udržovat, zlepšovat a reagovat na nová legislativní opatření, která ukládají nemocnicím řadu nových povinností, které jsou náročné nejen na jejich zavedení do praxe, ale také na personál samotný. „Na udržování procesu kvality se podílí tým pracovníků, nicméně do něho jsou zapojeni všichni zaměstnanci nemocnice, kterým toto ocenění patří a já jim za to děkuji,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo při převzetí plakety společně s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Janou Vackovou na XV. ročníku celostátní konference Kvalita zdravotní péče a akreditace.

Nemocnice Znojmo byla poprvé podrobena auditu v roce 2016. Následně v roce 2019 a v roce 2022 akreditaci obhájila. Udělení certifikátu potvrzuje, že nemocnice splňuje všechna požadovaná kritéria ve čtyřech klíčových okruzích, tedy ve vlastním řízení kvality, dále v péči o pacienty, řízení personálních otázek a zajištění bezpečného prostředí pro pacienty a zaměstnance. Akreditace hodnotí především odbornou péči, ale současně posuzuje i technické zabezpečení a celkové zázemí nemocnice. Získání certifikace není pouze administrativním úkonem. Je potvrzením, že je při poskytování péče postupováno dle správné léčebné praxe (lege artis).

Foto: ocenění převzala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Vacková a ředitel NZ Martin Pavlík

Foto zprava: Martin Pavlík – ředitel NZ, Jana Vacková – náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a Zuzana Lacková – manažer kvality NZ

Foto: plaketa Kvalitní a bezpečná nemocnice 2023

Nemocnice Znojmo pořádá další Zahradní slavnost pro zaměstnance nemocnice, jejich rodinné příslušníky, ale také pro širokou veřejnost u příležitosti jejího 50. výročí od zprovoznění Nové nemocnice. 

S VIDA! science centrum Brno se můžete stát na chvíli vědcem a nahlédnout do tajů vědy. Na dalším programu se podílí Policie ČR, jejichž jízdní oddíl předvede činnost policejních koňů, které běžně v nemocnici neuvidíte. Po loňské ukázce činnosti psovodů bude ukázka jistě pro návštěvníky zážitkem. Navíc budete mít možnost nahlédnout tam, kam se podívat normálně nechcete – třeba do policejního auta či na výzbroj policistů. Hasiči naučí děti vodou „uhasit hořící domečky“ a předvedou hašení hořícího oleje a těžkou techniku. Je důležité vědět a hlavně na vlastní oči vidět, co nesprávné hašení může způsobit. Záchranáři ZZS JMK představí velkou sanitku, ukážou základy resuscitace jak dětí, tak dospělých.

Součástí programu je kromě zábavy, také celá řada preventivních a informačních zastavení pro vaše zdraví ať již edukační či zábavnou formou, kterou připravili naši zdravotníci. Bude možné si nechat orientačně zjistit krevní skupinu, pro nastávající a kojící maminky představí naše porodní asistentky a laktační poradkyně na ukázku různé pomůcky, nejen pro co nejpřirozenější porod a bezproblémové kojení nebo ukázky vázání rebozo šátků, tejpování těhotných. Zodpoví dotazy nejen k porodu samotnému, ale také k prostředí naší porodnice. V rámci zdravého životního stylu sestřičky z interních oddělení změří tlak, nutriční terapeutky poradí jak se správně stravovat, odvážné zváží a změří tuk v těle. Fyzioterapeut vysvětlí úskalí nevhodného obutí a vlivu na lidské tělo. Lákadlem pro děti a nejen je by mohlo být zastavení „Staň se na chvíli chirurgem“, kde si ihned potom co si správně vydezinfikují ruce, vyzkouší na trenažéru laparoskopických operací jak těžké je naplnit krabičku sirkami. Součástí akce bude také vyšetření kůže v rámci prevence melanomu (rakovina kůže). O to se postarají kolegové a naše lékařka v rámci projektu „Nebýt na to sama“. Součástí bude také typizace kůže, která je prováděna onkokosmetické poradně Masarykova onkologického ústavu. Pokud si chcete vyzkoušet, jaké to je být senior nebo těžce nemocný a mít problém s pohybem, potom si budete moci vyzkoušet gerontooblek, který pro návštěvníky přestaví Dobrovolnické centrum ADRA Znojmo. Vyzkoušíte si, jaké to je během několika minut zestárnout o několik desítek let – nohy ztěžknou, záda se ohnou, v rukou se ztratí cit, rozostří se zrak a budete hůře slyšet. Díky této zkušenosti se můžete lépe vcítit do pocitů a potřeb starých, nemocných lidí a osob s fyzickým postižením.

Součástí celého programu bude také vernisáž výstavy „Nebýt na to sama“, která je od 1. srpna vystavena v nemocnici.  Cílem projektu je dávat šanci onkologicky nemocným ženám, aktuálně i mužům, na AKTIVNÍ způsob života během léčby, ale také při návratu do běžného života. Třináct tváří a třináct lidských osudů žen v čele s Aničkou Julií Slováčkovou, to jsou tváře vystavovaných fotografií. Hrdinkami výstavy je třináct žen z celé České republiky, do jejichž života zasáhlo onkologické onemocnění a my pět z nich na vernisáži přivítáme. Přijďte je podpořit v jejich neutuchajícím boji a snaze aktivně žít.

Malé návštěvníky, a určitě nejen je, zabaví tradiční stánek Všeobecné zdravotní pojišťovny či Jihomoravského muzea ve Znojmě. Nebude chybět ani malování na obličej. Program chystá také spolek Cyklo klub Znojmo. Chybět nebude oblíbená ukázka dravých ptáků pana Miroše.

Oslava bez muziky by nebyla oslava, proto k poslechu i tanci bude celé odpoledne zpříjemňovat kapela Cauliflower Band. Odpolednem bude provázet Kejklíř Jonáš.

O občerstvení se postará Znojemské pivo, Okusdál Odpekla, občerstvení U klokana, KOFI-KOFI Znojmo, Cech vinařů Vrbovec, Zmrzno a nebude chybět cukrová vata. Tradičně nesmí chybět něco voňavého, čerstvého a s láskou upečeného od našich kuchařek.

Drobné dárkové zboží vám nabídnou Chráněné dílny a Oblastní charita Znojmo, jejichž výrobky už z našich akcí znáte a my se je takto snažíme podpořit.

Vstupné na akci je zdarma, v případě nepříznivého počasí se akce nebude konat. Změna programu vyhrazena.

Akce se koná za finanční podpory JMK se záštitou hejtmana Jana Grolicha.

Za podporu děkujeme všem, kteří se na programu podílí bez nároku na finanční prostředky, stejně tak díky sponzorům.

Fotografie z minulých ročníků:

 

 

Znojmo, 10. srpna 2023

Nadace Křižovatka předala pět monitorů dechu v celkové hodnotě 12.500 korun na Dětské oddělení znojemské nemocnice. Srdečné a vřelé poděkování patří společnosti Sklářské stroje Znojmo, která financovala čtyři přístroje a také anonymnímu dárci, z jehož příspěvku byl pořízen pátý monitor.

Během prvního roku života dítěte může dojít k nepravidelnému dýchání nebo dokonce k zástavě dechu. Zpomalení nebo zástavu dechu může způsobit jak Syndrom náhlého úmrtí kojenců, tak nachlazení, vysoké horečky či jiný chorobný stav. Při dechové zástavě delší než 20 vteřin nebo při snížení dechové frekvence pod 10 dechů za minutu upozorní zvukový a světelný signál přístroje personál nemocnice nebo rodiče, díky čemuž může být dítěti ihned poskytnuta první pomoc. Monitor zároveň dokáže odhalit i mělké dýchání či apnoické pauzy.

„Naší hlavní činností je zprostředkování předání monitorů dechu mezi dárcem a nemocnicí. Společně se nám daří zajišťovat postupné obnovování těchto citlivých přístrojů v 70 nemocnicích v celé ČR,“ popsala ředitelka nadace Štěpánka Pokorníková při předání pěti kusů nových monitorů ve znojemské nemocnici. Na financování čtyř monitorů se podílely Sklářské stroje Znojmo. Předání se účastnil jednatel Ing. Milan Večeřa. Pátý monitor byl financován z prostředků anonymního dárce.

Monitor dechu se skládá se ze dvou částí. Snímací deska se uloží pod matraci a reaguje na pohyby dítěte při dýchání. Při zaznamenání zpomalení, nepravidelnosti, zástavy či apnoické pauzy spustí zvukový a světelný signál, takže zdravotníci hned reagují. Hlášení alarmu je na dětském oddělení většinou planým poplachem. Velmi často se stává, že maminka vytáhne miminko z postýlky na kojení nebo k pochování a zapomene alarm vypnout. Monitory dechu dávají určitý pocit bezpečí nejen maminkách, ale také personálu.

Životnost a možnost použití monitorů dechu ve zdravotnickém zařízení jsou přibližně dva roky. „Nadace Křižovatka s naší nemocnicí spolupracuje již desátým rokem, kdy nám v pravidelných dvouletých intervalech pomáhá obnovovat monitory dechu, které hlídají na Dětském oddělení novorozené děti,“ uvedl Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

„Velmi si vážím, že Nadace Křižovatka se aktivně věnuje šíření povědomí u laické veřejnosti o syndromu náhlého úmrtí kojence a o možnosti ochrany právě těch nejmenších. Díky Nadaci Křižovatka můžeme zajistit maminkám po porodu okamžitou výpůjčku přístroje domů,“ uzavřel Petr Bloudíček, primáře Dětského oddělení.

Read more