Nemocnice Znojmo je partnerem rakousko-českého projektu Interreg

14.7.2023

Podpisem smlouvy v rakouském Gmündu přistoupila Nemocnice Znojmo jako jeden z partnerů k projektu Interreg Rakousko – Česko 2021-2027. Nemocnice se bude podílet na vybudování přeshraničního vzdělávacího centra v oblasti endometriózy, rozvoji přeshraniční paliativní péče a přeshraniční spolupráci nemocnic v intervenční kardiologii.

V minulých dnech byla podepsána smlouva na spolupráci v programu Interreg – Rakousko – Česko –  2021-2027. Na spolupráci se bude společně s Jihomoravským krajem a Krajem Vysočina podílet Nemocnice Znojmo. Smlouvu v rakouském Gmündu podepsal ředitel Martin Pavlík, který se účastnil pracovního setkání v rámci výměny zkušeností za účasti delegace senátorů České republiky společně s Radkem Chvátalem, primářem Gynekologicko-porodnického oddělení a vedoucího centra pro léčbu endometriózy Nemocnice Znojmo. „To, že vedle krajů byla do projektu Interreg rakouských kolegů přibrána také naše nemocnice považuji za velký úspěch v oblasti přeshraniční spolupráce, kterou s Dolnorakouskou zemskou zdravotní agenturou v posledních letech intenzivně rozvíjíme a je velmi kladně hodnocena,“ uvedl Martin Pavlík, ředitel znojemské nemocnice.

Hlavní odpovědnost za nový projekt ponese Dolnorakouská zemská zdravotní agentura (dále Iniciativa Healthacross). Projekt je zaměřen na vybudování sítě přeshraniční zdravotní péče a spolupráci v různých oblastech, jako jsou paliativní péče, kardiologie a také přeshraniční vzdělávání a školení. Doba trvání projektu: 01.10.2023 – 30.09.2026

Program Interreg Rakousko – Česko 2021-2027 byl Evropskou komisí schválen dne 16. 6. 2022. Navazuje na program Interreg V-A Rakousko – Česká republika pro období 2014-2020 a pokračuje v podpoře projektů přeshraniční spolupráce. Díky přeshraniční kooperaci v rámci projektu INTERREG se ve spolupráci s Nemocnicí Znojmo podařilo etablovat Zemskou kliniku Melk jako centrum pro léčbu endometriózy. Centrum pro léčbu endometriózy Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Znojmo drží statut prvního klinického pracoviště ve východní Evropě mimo německy mluvící země a převážně německy mluvící regiony Itálie a Švýcarska, které obdrželo certifikát centra pro komplexní léčbu endometriózy. Hlavní odpovědnost za vybudování přeshraničního vzdělávacího centra ponese Iniciativa Healthacross. Na spolupráci se bude podílet Nemocnice Znojmo, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Strategickým partnerem je Jihočeský kraj. Koncepce vzdělávacího centra je založena na  prověření možností spolupráce mezi Zemskou klinikou Melk a Nemocnicí Znojmo na vypracování vzdělávacích kurikulí, školní aplikace na webové bázi a uznávání bodů vzdělávání Dolnorakouské lékařské komory vč. živých přenosů přímo z operačních sálů.

Hlavní odpovědnost za pracovní balíček Přeshraniční paliativní péče ponese Kraj Vysočina, na spolupráci se budou podílet všichni ostatní partneři. „S ohledem na zřízení v loňském roce Paliativního týmu a zavedení paliativní péče do praxe v naší nemocnici můžeme výměnou zkušeností přispět ke vzdělávání v oblasti paliativní medicíny a péče,“ uvedl Martin Pavlík. Dalším pracovním balíčkem je  Přeshraniční spolupráce nemocnic – Invazivní kardiologie, kde hlavní odpovědnost ponese Nemocnice Znojmo. Na spolupráci se bude podílet ostatní partneři. Hlavním úkolem u této spolupráce bude na úvod zmapování poskytování péče v přilehlých regionech a její následná optimalizace. Invazivní kardiologie zahrnuje všechna vyšetření a léčebná opatření prováděná v katetrizační laboratoři. „Naším cílem je v rámci přeshraniční spolupráce vybudování centra invazivní kardiologie v Nemocnici Znojmo, protože se nejbližší centrum invazivní kardiologie nachází v 60 minut vzdálené nemocnici v Brně,“ uzavřel Martin Pavlík. V tématu „Invazivní kardiologie“ hraje stěžejní roli faktor času.

 

/by

Lékaři znojemské nemocnice pomohli zachránit tonoucího se chlapce

10.07.2023

V pondělí 3. července resuscitovali na znojemském koupališti lékaři Nemocnice Znojmo tonoucího se školáka. Na koupališti byli ve svém volnu, což bylo pro chlapce velkým štěstím.

Když manželé Kouřilovi, lékaři Nemocnice Znojmo, vyrazili v pondělí 3. července na znojemské koupaliště netušili, že ve svém volnu se ocitnou v situaci, kdy budou zachraňovat lidský život.

„Viděl jsem, že v bazénu nějaký pán usilovně mává, tak jsem okamžitě běžel na místo k bezvládnému tělu chlapce,“ popisuje situaci Petr Kouřil, praktický lékař a lékař znojemské nemocnice. Ihned potom zahájil okamžitou resuscitaci, protože chlapec měl zástavu dechu i oběhu. „Viděla jsem manžela, jak rychle na břehu jedná a pochopila jsem, co se děje, tak jsem rychle plavala za ním,“ popisuje situaci Jana Kouřilová, rovněž lékařka znojemské nemocnice.  „V té chvíli jsme měli jedinou vidinu, a to záchranu chlapce,“ doplnili oba manželé, kteří se zanedlouho také stanou rodiči. Oba dva poskytli chlapci účinnou srdeční masáž a dýchání ambuvakem. Mezitím se k péči o chlapce přidala třetí lékařka z ortopedie Nemocnice Znojmo, která rovněž trávila volný čas na koupališti. U chlapce se podařilo obnovit srdeční oběh a spontánní dýchání.

„Chlapce jsme na koupališti přebírali již při vědomí, poskytli jsme adekvátní péči a následně transportovali vrtulníkem v již stabilizovaném stavu na Anesteziologicko-resuscitační oddělení Dětské nemocnice Brno. Děkujeme za velmi rychlou a účinnou pomoc. Kolegové byli ve správný čas na správném místě, umí a jsou připraveni poskytnout první pomoc,“ informovala Michaela Bothová, tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby JMK.

Chlapec byl po pár dnech propuštěný do domácího ošetření. V tomto případě měl velké štěstí a celý příběh má ještě šťastnější konec. Bohužel záchranáři v posledních pár dnech řeší několik případů tonutí či utonutí osob. „Vodní prostředí je vždy extrémně rizikové a žádný dohled a dozor nejsou stoprocentní zárukou, že nemůže nastat katastrofa, ať už se jedná o veřejné koupaliště či domácí bazén. Jsem náležitě hrdý na naše lékaře, že pomohli zachránit chlapci život a mohu konstatovat, že souhrou všech okolností má tento příběh dobrý konec,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

 

Foto: Jana a Petr Kouřilovi, lékaři Nemocnice Znojmo (zdroj: soukromý archiv)

/by

Znojemská nemocnice připravila pro žáky kurz dle projektu „Děti zachraňují životy“

Znojmo, 28.06.2023

Znojemská nemocnice ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou JMK (dále ZZS JMK) připravila kurz pro žáky pátých ročníků základních škol v souladu s projektem Evropské rady pro resuscitaci „Kids save lives – Děti zachraňují životy“.

V Evropě a USA zemře každý rok nejméně 700 000 lidí po náhlé srdeční smrti s neúspěšnou mimonemocniční kardiopulmonální resuscitací (KPR). To je 2000 úmrtí každý den. Náhlá zástava srdce může zasáhnout kohokoli a kdykoli. Postižený okamžitě ztratí vědomí a přestane normálně dýchat nebo přestane dýchat úplně. Přežití je nepravděpodobné, pokud do 5 minut po zástavě srdce není zahájena masáž hrudníku.

Projekt „Kids save Lives“ (Děti zachraňují životy) je projekt Evropské rady pro resuscitaci, jehož cílem je zavedení výuky resuscitace do osnov základních škol po celém světě. Systematický výcvik školních dětí je jedním z důležitých kroků ke zvýšení počtu resuscitací zahájených přítomnými laiky (tedy ne zdravotníky) – může se jednat o příbuzné, přítele, i náhodně přítomné svědky události. Školáci přibližně od věku 12 let by měli být schopni reagovat na takovou situaci – pokud se stanou svědky náhlé ztráty vědomí ve svém okolí, měli by zavolat záchrannou službu, a postupovat podle telefonických pokynů dispečera – v případě nutnosti podle jeho instrukcí zahájit srdeční masáž. Dalším důležitým postupem pro zvýšení počtu přežívajících je tedy zmíněná telefonicky asistovaná resuscitace pod vedení dispečera na nouzové lince.

„Napadlo nás zkusit uspořádat ve spolupráci se ZZS JMK v naší nemocnici kurz dle projektu Kids save lives a vyzkoušet s prvními žáky pátého ročního základní školy. Po krátkém teoretickém úvodu budou děti konfrontovány se situací, kdy mají jako svědci náhlé zástavy oběhu telefonicky kontaktovat ZZS a podle telefonických pokynů zahájit srdeční masáž.  Děti bude po telefonu navádět přítomný dispečer záchranné služby, situace bude tedy velmi podobná tomu, s čím by se setkaly ve skutečnosti. Důležité je, aby děti pochopily všechny zadané pokyny a dokázaly podle nich postupovat. Inspirací pro tuto akci bylo setkání s profesorem Berndtem Böttigerem, jedním z evropských leaderů této aktivity,“ informuje Zdeněk Monhart, primář Urgentního příjmu Nemocnice Znojmo.

„Záměr prosadit výuku resuscitace už na základních školách rozhodně podporujeme a celkově schvalujeme, aby se děti učily základům první pomoci už v útlém věku. Je třeba říct, že naše organizace má dobrou zkušenost se školáky, pokud jde o volání na tísňovou linku a provádění první pomoci do příjezdu naší posádky. Děti jsou vnímavé a pozorně naslouchají radám našich operátorů, podle kterých následně postupují. Sami jsme někdy překvapeni jejich velmi zodpovědným přístupem,“ vysvětluje Hana Albrechtová, ředitelka jihomoravské záchranky.

Projekt, který je postupně zaváděn v Evropě má už první výsledky – procento resuscitací zahájených svědky náhlé zástavy oběhu ve Skandinávii i díky němu převyšuje počty v jiných evropských zemích.

„Jsem zastáncem simulační medicíny a toto je příležitost pro děti, jak si resuscitaci vyzkoušet a nebát se v rámci simulace udělat chybu. Získání především praktických zkušenostní a dovedností v případě resuscitace je velmi důležité. Je potřeba se nebát a mít na paměti, že jedinou špatnou věcí v případě záchrany lidského života je nedělat vůbec nic.,“ zakončuje Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Nemocnice Znojmo je největším krajským zdravotnickým zařízením. Stejně jako Zdravotnická záchranná služba je zřizována Jihomoravským krajem.

 

 

 

 

 

/by

Tejpujeme těhotné i maminky po porodu

Znojmo, 16.6.2023

Kinesiotaping nebo-li tejpování aplikují na Gynekologicko-porodnickém oddělení znojemské nemocnice jak budoucím maminkám, tak maminkám po porodu. Tejpy pomáhají ulevit od různých bolestí zad, kloubů či s otokem dolních končetin. Po porodu je využívají k podpoře zavinování dělohy, k ošetření jizvy po císařském řezu nebo k podpoře kojení.

Vedle všech radostí, které s sebou nese těhotenství, nese také velkou fyzickou zátěž, zejména ve vyšším stupni těhotenství se mohou objevit bolesti zad, kloubů, svalová únava. Jednou z moderních metod, které pomáhají ulevit je kinesiotaping (tejpování). Tejp vydrží na kůži 10-14dnů a působí 24 hod denně.  „Našim maminkám a rodičkám nabízíme v porodnici tuto možnost, jak ulevit od různých problémů, ať již spojených s těhotenstvím nebo v poporodním stavu,“ uvedla Petra Veselá, tisková mluvčí Nemocnice Znojmo.

V těhotenství dochází k rychlým změnám v napětí svalů a zátěži těla. Těžknoucí bříško v pokročilém stadiu těhotenství je vhodné podepřít šátkem, pásem, anebo právě tejpováním, které je oproti zmíněným metodám vzdušnější, což ženy ocení zejména v létě. Tejpování u těhotných je využíváno u bolestí zad, tvrdnutí břicha, kyčelních bolestí nebo při diastázy (rozestupu břišních svalů). Tejpy jsou osvědčené při nalepení na dolní končetiny za účelem snížení otoků. Pro lymfatické tejpování se používají vějířovitě nastřižené tejpy, které svými rameny vytahují lymfu nahoru do nejbližších lymfatických uzlin.

Ihned po porodu je možné zatejpovat bříško k podpoře zavinování dělohy. Po porodu se může objevit diastáza i u žen, které měly před těhotenstvím břišní svaly v pořádku. I po porodu lze proto tejpovat břicho a podpořit tak rozestoupené svaly, aby se dřív vrátily k sobě.  Tejpem je možné ošetři i jizvu po císařském řezu a ochránit ji před ztuhnutím a vtažením do sebe. Toho se docílí správným nalepením  tzv. křížkového tapu, který zvyšuje pružnost. Metodou kinesiotapingu je možné také podpořit laktaci. „Obvykle je tejp aplikován na obě dvě prsní tkáně kůže. Tejp zůstává na kůži optimálně cca až 1 týden. Veškeré potřebné informace podají maminkám naše porodní asistentky,“ uzavřela Veselá.

 

Foto: tejpování dolních končetin proti otokům

Foto: tejpování těhotenského bříška k úlevě bedrům

Foto: tejpování jizvy po císařském řezu a bříška k podpoře zavinutí dělohy

 

/by

Jantarový zázrak – krevní plazma

Znojmo, 13.6.2023

Světový den dárců krve má letošní motto zaměřené na krevní plazmu, která je tekutá složka krve, které se používá buď pro přímou transfuzi nebo se z ní vyrábí krevní deriváty. Plazmu nelze vyrobit synteticky, přitom jsou na lécích z ní závislí tisíce nemocných lidí a její potřeba celosvětově neustále roste. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně od r. 2005 vždy 14. června. Poselstvím Světového dne je upozornit na pacienty potřebující celoživotně transfuzní přípravky a zdůraznit nezastupitelnou roli jednotlivce – dárce krve nebo krevní plazmy. Motto letošního Světového dne zní: Daruj krev, daruj plazmu, sdílíš život. Sdílej často!

Krevní plazma je tekutá složka krve, která tvoří její nejobjemnější část (cca 3 litry). U mužů tvoří 54 % a u žen 59 % objemu krve, zbývající část představují červené a bílé krvinky a krevní destičky. Má jantarově žlutou barvu, z 90 % je tvořená vodou, zbytek tvoří organické (bílkoviny, vitamíny, minerální látky,…) a anorganické látky. V lidském těle slouží pro přenos cukrů, tuků, hormonů, produktů metabolismu, látek podílejících se na udržení správné krevní srážlivosti, obranyschopnosti organizmu, udržení rovnováhy vnitřního prostředí a udržení krevního objemu. Projevy nerovnováhy ve složení krevní plazmy v důsledku různých nemocí se projeví otoky, krvácením, tvorbou sraženin, infekcemi. Jednou z léčebných metod představuje podávání látek, které pacientovi chybí. Pacient dostane transfuzi krevní plazmy získané od zdravého dárce nebo konkrétní krevní derivát (chybějící látku), vyrobený z plazmy zdravých dárců.

„Krevní plazmu získáváme jako vedlejší produkt při zpracování odběru plné krve nebo při tzv. aferetickém odběru – plazmaferéze, při kterém se dárci odebere pouze plazma a ostatní součástí krve se vrací zpátky do krevního oběhu spolu s fyziologickým roztokem, který doplní odebraný objem plazmy. Získaná plazma je dále využita buď pro přímou transfúzi při léčbě nemocných pacientů, nebo se z ní vyrábí různé životně důležité léky – tzv. krevní deriváty,“ přiblížila Mária Kučerová, lékařka Hematologicko-transfuzního oddělení Nemocnice Znojmo.

Krevní plazma se podává pacientům s velkým krvácením např. u velkých operací (umělý kloub, operace nádorů, zlomenin), krvácení po porodu, ale je nutná i pro pacienty v rámci tzv. předoperační přípravy u stavů, kde je porušené srážení krve z důvodu užívaní léků na ředění krve nebo z důvodu nemocí jater (cirhosa). Krevní deriváty – např. imunoglobuliny, jsou aplikované pacientům s vrozenou čí získanou poruchou imunity a v důsledku toho trpící na opakované těžké infekce. Máme pacienty, kteří k nám docházejí na podání pravidelně 1x měsíčně. Jsou stavy, kdy musí být tyto léky podávané několik dní za sebou. Je to léčba finančně velice nákladná. „V současné době se objevuje více pacientů s krvácivými komplikacemi při léčbě protisrážlivými léky. Se stárnutím populace se objevují častěji poruchy srdeční akce či hluboké záněty žil, které vyžadují dlouhodobou až trvalou protisrážlivou léčbu. Tato pacienty chrání před mozkovými příhodami, ale pokud má pacient neodhalený žaludeční, či dvanácterníkový vřed, brániční kýlu, polypy v žaludku či ve střevech, či vážnější onemocnění jako jsou nádory v těchto lokalizacích tak pochopitelně lidově řečeno „naředěná“ krev z těchto lokalizací snáze krvácí a pacienti jsou časem chudokrevní. Toto je často přímo ohrožuje na životě. Aktuálně pečujeme a mnoho krví od dárců podáváme dvěma pacientkám s podobnými potížemi na chirurgické jednotce intenzivní péče,“ sdělil Jan Simonides, primář Hematologicko-transfuzního oddělení znojemské nemocnice.

„Krevní plazma a deriváty z ní se nedají uměle vyrobit, proto jsme vděčni za každého dárce, ať již bezpříspěvkového či toho, který využije možnost získat v naší nemocnici příspěvek 850 Kč za odběr. Každý dárce nám pomáhá zajistit výrobu nenahraditelných léků nejen pro dospělé, ale také dětské pacienty a tím se s námi podílí na záchraně toho nejcennějšího – lidského života,“ uvedl Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo. Rozdíly mezi darováním krevní plazmy a krve jsou především v množství, délce odběru, ale také četnosti, kdy mohou ženy a muži darovat. Nezanedbatelný je také rozdíl v trvanlivosti skladování, kdy u krve je to 42 dnů, kdežto u plazmy jsou to celé 3 roky.

 

/by

Znojemská nemocnice má další centrum pro biologickou léčbu

Znojmo, 9.6.2023

Gastroenterologické oddělení znojemské nemocnice se stalo centrem biologické léčby idiopatických střevních zánětů. Prvnímu pacientovi byla biologická léčba podána v dubnu letošního roku. Biologická léčba zásadním způsobem zlepšuje zdravotní stav a komfort pacientů.

Biologická léčba v oblasti gastroenterologie je určena pacientům s nespecifickými střevními záněty, což jsou ulcerozní kolitida a Crohnova choroba. Jedná se o chronická neinfekční zánětlivá onemocnění, které postihují trávicí ústrojí, typicky se objevují v dospívání nebo u mladých dospělých. Projevují se bolestmi břicha, průjmy (často s příměsí krve), hubnutím, a řadou dalších příznaků. Jedná se o chronická onemocnění, a léčbou se snažíme kontrolovat aktivitu nemoci a intenzitu potíží pacienta. Biologická léčba je nasazována u obtížně zvládnutelných forem, pokud nestačí nebo neúčinkují dosavadní běžné léky. Biologika (biologické léky) jsou  přípravky s mohutným protizánětlivým a zároveň cíleným účinkem.

„Tuto léčbu jsme podali již prvnímu devětatřicetiletému pacientovi s rozsáhlým těžkým zánětem tlustého střeva, kterému při dalším zhoršení hrozila nutnost střevo chirurgicky odstranit,“ uvedl Ján Ondrášik, vedoucí lékař Gastroenterologického oddělení. První léčba byla podána tedy jako takzvaná  „záchranná léčba“  ulcerozní kolitidy a díky jejímu příznivému efektu nebyl zatím nutný rozsáhlý chirurgický zákrok s trvalými následky. Aktuálně je pacient nadále léčen ambulantně.

Léčba je podávána jak během hospitalizace, jako tzv. léčba záchranná, následně hlavně ambulantně. Za tímto účelem byla otevřena nová gastroenterologická ambulance včetně stacionáře. Léčba je podávána pravidelně nitrožilně ve formě infuze nebo jako podkožní injekce. I pro biologickou léčbu existují určité kontraindikace, tzn. nelze ji použít u všech pacientů. Není ji možné podat například při náhlé příhodě břišní, městnavé srdeční slabosti, tuberkulóze, autoimunitním onemocnění, hepatitidě B atd. Jde o finančně velmi nákladnou léčbu za stovky tisíc ročně. Vzhledem k nákladnosti této léčby je podání kontrolováno dohledem odborných společností a pojišťoven. „Statisticky biologickou léčbu vyžaduje asi 20 % všech pacientů s nespecifickými střevními záněty. V našem případě předpokládáme řádově desítky pacientů za rok. Asi 50 pacientů ze znojemského regionu již v minulosti bylo našimi gastroenterology odesláno k této léčbě na pracoviště vyššího typu do Brna či Prahy,“ upřesnil Ján Ondrášik.

Center biologické léčby je v ČR 36. Jedná se převážně o fakultní či velké krajské nemocnice. Například  jen Praha má 13 center a Brno 4 centra. „Naše interní oddělení usilovalo o zřízení centra z důvodu nedostačujících kapacit těchto brněnských pracovišť, pro pacienty je navíc jednodušší, pokud mohou být léčeni přímo ve Znojmě a nemusejí za léčbou pravidelně dojíždět do Brna či do Prahy,“ informoval Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo. Statut centra biologické léčby získala nemocnice od České gastroenterologické společnosti v listopadu 2022. „Gastroenterologie Interního oddělení je za poslední čtyři roky již třetím pracovištěm naší nemocnice, které může poskytovat centrovou léčbu a léčit biologickými léky.  V roce 2021 se nám podařilo získat statut a nasmlouvat se zdravotními pojišťovnami centrum biologické léčby na Kožním oddělení pro pacienty s psoriázou a v roce 2020 započalo s centrovou léčbou sítnice nitroočními injekcemi do sklivcového prostoru oka Oční oddělení,“ doplnil Pavlík.

Naše Oddělení digestivní endoskopie a gastroenterologie, které je součástí Interního oddělení, patří v rámci „okresních“ nemocnic k nadstandardním pracovištím díky rozsáhlému diagnostickému a terapeutickému endoskopickému programu. „Zajišťujeme diagnostiku a léčbu celé řady onemocnění zažívacího traktu. Ročně provádíme asi 1300 kolonoskopií, 2200 gastroskopií  a 200 endoskopických vyšetření žlučových cest,“ zakončil Zdeněk Monhart, primář Interního oddělení znojemské nemocnice. Interní oddělení je screeningovým pracovištěm pro časnou diagnostiku kolorektálního karcinomu. Kromě vyšetření diagnostických provádí řadu endoskopických léčebných zákroků, jako je například odstranění rozsáhlých přednádorových lézí bez nutnosti chirurgického zákroku, dále řešení stenóz zažívacího traktu – dilatace  včetně užití metalických stentů.

Foto: pacient dostávající biologickou léčbu

Foto: MUDr. Ondrášik, vedoucí gastroenterol.oddělení

/by

Desítky zájemců podstoupili vyšetření ve znojemské nemocnici v rámci Evropského dne melanomu

Znojmo, 24.5.2023

Ve znojemské nemocnici dnes zdravotníci vyšetřili 62 zájemců, kteří si přišli nechat zkontrolovat mateřská znaménka v rámci Evropského dne melanomu. Převládaly ženy, průměrný věk vyšetřovaných byl 40 let. Bylo odhaleno celkem 9 podezřelých znamének.

Právě melanom je nejnebezpečnějším druhem rakoviny kůže, představuje 4. nejčastější malignitu vůbec. Hlavním rizikovým faktorem pro vznik melanomu je ultrafialové (UV) záření, které způsobuje poškození DNA. K rizikovým faktorům pro vznik melanomu patří světlý fototyp kůže s tendencí ke spálení, nadměrné a opakované slunění, navštěvování solárií – především do 35 let věku, velký počet znamének a pih, atypická znaménka nebo například výskyt melanomu v rodině.

V rámci dnešního dne bylo vyšetřeno třemi lékařkami celkem 62 zájemců (48 žen, 14 mužů). Průměrný věk vyšetřovaných byl 40,6 roku. Nejmladším vyšetřeným byl chlapec (13 let) a nejstarší vyšetřen byla žena (74 let). U 9 pacientů doporučily excizi (odstranění) s následným histologickým vyšetřením.

„Zásadní je prevence, zejména fotoprotekce, tj. ochrana kůže před slunečním ultrafialovým zářením. Důležité je neslunit se v poledních hodinách, tj. mezi 11.– 15. hodinou, vyhledávat stín, nespálit se a chránit se oděvem“, uvedla Veronika Slonková, primářka Kožního oddělení Nemocnice Znojmo. Velmi záleží i na okolním prostředí – voda, písek a sníh díky odrazu UV vedou ke snadnějšímu opálení až spálení. K ochranně kůže bezpochyby patří použití krémů s vysokým ochranným faktorem (UV filtrem), tzv. sunscreeny. „Je třeba aplikovat dostatečné množství sunscreenu, tj. nejméně 1 g na obličej a 30 g na celé tělo dospělého, a to nejméně 10 minut před opalováním, nezapomínat na uši, zátylek, u mužů pleš. Při koupání nebo při činnostech, kdy se honě potíme, je třeba aplikovat sunscreeny opakovaně, i když jsou deklarované jako voděodolné. Velmi důležitá je fotoprotekce u dětí, měla by být zajištěna při všech venkovních aktivitách,“ doplnila primářka Slonková.

Pro hodnocení pigmentových névů se používá tzv. ABCD pravidlo – A je asymetrie, B znamená nepravidelné ohraničení znaménka, C je nepravidelná barva (většinou hnědá a černá), D znamená průměr více než 6 mm. Dále jsou podezřelá znaménka, která se rychle zvětšují a rostou. Pokud pacient zjistí takové znaménko, měl by se ihned objednat na kožní vyšetření.

„O preventivní vyšetření kůže je vždy velký zájem a vypsané termíny jsou téměř obratem obsazeny. Je potřeba říct, že vyšetření dermatoskopem, tedy vyšetření znamének mohou zájemci podstoupit kdykoliv v průběhu roku. Jedná se o běžné vyšetření, které je hrazené zdravotní pojišťovnou a může ho provést každý dermatovenerolog, tedy kožní lékař. My se v rámci tohoto dne snažíme tuto skutečnost připomenout stejně jako to, že o kůži je třeba pečovat a chránit ji před slunečním zářením,“ uzavřel Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Nemocnice Znojmo se k Evropskému melanomu připojí ještě jednou, a to v rámci akce Spolu proti melanomu, kterou pořádá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ve Znojmě, na Horním náměstí v pondělí 29.5.2023 od 10:00-17:00.

Fotografie: vyšetření dermatoskopem

Foto: znaménko pod dermatoskopem

Foto: excize, nebo-li odstranění mateřského znaménka

/by

Rodinné odpoledne ve znojemské nemocnici odstartuje oslavy jejího 50. výročí

Znojmo, 24.5.2023

Nemocnice Znojmo pořádá ve čtvrtek 25.5.2023 od 15 hodin na nemocniční zahradě již druhý ročník Rodinného „zábavného“ odpoledne pro zdraví plné smíchu, pohybu a poznání. 

Na nemocniční zahradě se již podruhé sejdou sportovní kluby, aby předvedly svoje činnosti, a to pod záštitou předsedy České unie sportu Znojmo Zděnka Kolesy. Studenti Střední zdravotnické a vyšší odborné školy zdravotnické ve Znojmě zasvětí malé i velké návštěvníky do poznávání lidského těla, resuscitace či ošetřování poranění. Na programu se samozřejmě podílí také zdravotníci nemocnice, kteří změří zájemcům tlak, puls, předvedou správnou hygienu rukou nebo orientačně z kapky krve zjistí krevní skupinu. Jelikož Nemocnice Znojmo, tedy budova tzv. Nové nemocnice letos slaví 50. výročí od dostavby, bude tato akce startem do dalších plánovaných oslav. I proto bude na akci možné vidět kejklíře Jonáše s interaktivní balónkovou dílnou a programem pro malé a velké, protože balónky k oslavě patří. Pro děti zábavu zajistí mimo jiné také Všeobecná zdravotní pojišťovna, Jihomoravské muzeum ve Znojmě či Hudební festival Znojmo.

„Chceme být pro veřejnost místem, kam nepřichází jen v okamžiku, kdy je něco trápí. V rámci této akce se snažíme děti přimět ke zdravému pohybu zábavnou formou soutěží, stejně jako je edukovat v prevenci, ochranně zdraví či poskytnutí první pomoci,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Na akci je zajištěno občerstvení a vstup je zdarma.

Odkaz na fotoalbum loňského Rodinného zábavného odpoledne – https://www.facebook.com/media/set/?set=a.729847165129726&type=3

     

/by

Návštěvy u hospitalizovaných pacientů od 10.4.2023

 Od 10. dubna, tedy od Velikonočního pondělí Nemocnice Znojmo upravuje návštěvní dobu u hospitalizovaných pacientů.  Od pondělí je možné hospitalizované pacienty opět navštívit ve standardních návštěvních hodinách, které jsou:

  • ve všední dny od pondělí do pátku od 14:30-17:00
  • v sobotu, neděli a svátek od 13:00-17:00.

/by

Nejmodernější metoda zachycení zhoubných nádorů prostaty ve znojemské nemocnici

Znojmo, 29.3.2023

V minulém týdnu zavedli urologové Nemocnice Znojmo do praxe nejmodernější metodu pro zachycení zhoubných nádorů prostaty – fúzní punkční biopsii prostaty. Digitálním spojení dat z magnetické rezonance s ultrazvukem v reálném čase tak mohou cíleně odebírat přesné vzorky z podezřelých ložisek. Vyšetření umožňuje nově pořízený ultrazvuk.

Diagnostika karcinomu prostaty  se zakládá na vyšetření krve měřením hladiny PSA (prostatický specifický antigen) u praktického lékaře nebo na urologické ambulanci a vyšetření per rectum – pohmatem přes konečník. Při zvýšení PSA nebo  podezřelém nálezu pohmatem se indikuje punkční biopsie prostaty. „Při odběru vzorků se snažíme pokrýt co největší objem prostaty a  cíleně odebíráme vzorky z částí prostaty, kde se karcinom vyskytuje nejčastěji. I přes to  negativní výsledek punkční biopsie nevylučuje přítomnost nádorového onemocnění,“ přiblížila Katarína Lenková, lékařka Urologického oddělení Nemocnice Znojmo. Nádorová ložiska mohou být velmi malá  nebo lokalizovaná v částech prostaty, která nejsou typická pro výskyt zhoubného onemocnění.

Foto: MUDr. Katarína Lenková

Fúzní punkční biopsie prostaty je moderní  vylepšení  a zpřesnění zákroku, při kterém se odebírají vzorky tkáně prostaty k histologickému vyšetření pod kontrolou ultrazvuku.  Pacientovi je provedena nejdříve magnetická rezonance prostaty. Na snímcích radiolog označí podezřelá ložiska. Takto připravená data se nahrají do speciálního přístroje, který je spojí s ultrazvukem.  „Nový ultrazvuk nám umožnuje digitální spojení dat z magnetické rezonance s ultrazvukem v reálném čase a umožňuje nám tak cíleně odebírat přesné vzorky z podezřelých ložisek,“ informoval Martin Labovský, primář Urologického oddělení Nemocnice Znojmo. Díky přesnému odběru tkáně tak odpadá případné opakování vyšetření. Významně se tak zpřesňuje diagnostika karcinomu prostaty.

Foto: Ultrazvukový obraz při odběru cíleného vzorku z podezřelého ložiska

Foto: 3D vizualizace prostaty a podezřelého ložiska

Foto: vizualizace provedené punkce z konkrétního ložiska (modře)

      

Foto: fúzní punkční biopsie prostaty – odebrání vzorků

„Rakovina prostaty je v současnosti stále nejčastějším zhoubným nádorem u mužů.  Prognóza pacienta závisí na včasné diagnóze, protože lokalizované onemocnění lze radikálně léčit. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k zakoupení přístrojového vybavení, díky kterému naši urologové nyní mohou pacientům nabídnout velmi přesné vyšetření“ uzavřel Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo. Nový ultrazvukový přístroj  vyšel nemocnici na více jak 2,8 milionu korun. Kromě využití pro fúzní transrektální a perineální punkční biopsii prostaty se nový ultrazvuk využívá např. k rutinnímu vyšetřování močového traktu a břicha, povrchových tkání, skrota, peroperační vyšetření atd. Fúzní punkční biopsie prostaty se provádí ambulantně. Pacient po zákroku setrvá na lůžku na ambulanci asi hodinu a následně je propuštěn domů. Doma by měl omezit těžší fyzickou aktivitu v den zákroku. Vyšetření je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou.

 

 

/by