Znojmo, 16.11.2022

Přístroje téměř za milion letos pomohl realizovat Nadační fond Kapka Naděje znojemské nemocnici. Těsně před nadcházejícím Světovým dnem nedonošených dětí, který připadá na 17. listopad, bylo do Nemocnice Znojmo díky nadačnímu fondu dodáno resuscitační lůžko pro novorozence. Většina přístrojů, které byly za přispění fondu za poslední 3 roky pořízeny,  slouží k péči o nejmenší pacienty – novorozence. 

Nemocnici Znojmo tento týden navštívila ředitelka NF Kapka naděje Dita Loudilová a projektová manažerka Lucie Vytlačilová. Společně se zástupcem společnosti Shell Czech Republic, a.s Michalem Štěpánkem, která financovala nákup přístrojů pro znojemskou nemocnici, je přivítal ředitel nemocnice Martin Pavlík a vedení Dětského oddělení, primář Petr Bloudíček a vrchní sestra Dita Kovářiková.

V letošním roce bylo Dětské oddělení díky NF Kapka naděje vybaveno přístrojem FENO, spirometrem a inkubátorem (viz informací zde: Tisková zpráva – Kapky naděje do znojemské nemocnice). V minulém týdnu bylo na Dětské oddělení dodáno novorozenecké resuscitační lůžko v hodnotě téměř čtyři sta tisíc korun. „Díky praktickému předehřívacímu režimu, Apgar časomíře a dobrému přístupu k pacientovi bude lůžko umístěno přímo na porodním sále,“  informoval Petr Bloudíček, primář Dětského oddělení.

Celková hodnota darů Nadačního fondu Kapka naděje v letošním roce činí téměř jeden milion korun. Od roku 2019 mohla nemocnice díky fondu zrealizovat přístrojové vybavení v celkové hodnotě více než 1,4 mil Kč. Většina přístrojů, na jejichž pořízení se nadační fond podílel je umístěna na novorozenecké jednotce intenzivní péče. „Vážíme si snahy Nadačního fondu podílet se na přístrojovém vybavení, které nám zdravotníkům pomáhají pečovat o naše pacienty. V případě novorozenců o ty nejmenší, co máme. Těší nás, že si pro podporu v našem regionu firma Shell společně s Kapkou naděje vybrala právě naši nemocnici, Třetí letošní přístroj byl na pracoviště dodán v minulých dnech, tedy těsně před 17. listopadem, který je vyhlášený jako Světový den předčasně narozených dětí, což považuji za opravdu symbolické načasování“ uvedl Martin Pavlík. Na intermediární novorozenecké jednotce intenzivní péče pečují pediatři a dětské sestry nejčastěji o děti s lehkou a střední nezralostí od 32. týdne nedonošenosti, dále o novorozence s nízkou porodní hmotností, s neonatální infekcí, o děti asfyktické během nebo po porodu, o děti s problémy s hyperbilirubinemii (zvýšená hladina bilirubinu v krvi) a dalšími problémy spojenými s nedonošeností. Minulý rok bylo na této JIP pečováno o 80 dětí.

„Děkujeme Znojemské nemocnici za vřelé přijetí a všem lékařům a sestřičkám se skvělou práci, kterou každý den odvádějí. My jsme moc rádi, že díky zakoupeným přístrojům jsme toho součástí. A to vše v tomto případě díky společnosti Shell a našemu projektu podpory regionů v České republice.“ Doplnila Dita Loudilová, ředitelka Nadačního fondu Kapka naděje

Společně s předními lékaři, odborníky a partnery zvyšuje NF Kapka Naděje šanci na záchranu života dětských pacientů se závažným onemocněním. Hlavními oblastmi zájmu jsou hematologie, onkologie a velmi úzce související psychiatrie. Od roku 2000 pomáhá Nadační fond KN dětem a jejich rodinám skrze nákupy přístrojů, rekonstrukce dětských oddělení a lékařských pracovišť, podporu výzkumu, edukaci veřejnosti a další aktivity. Podpora míří od novorozeneckých, přes pediatrická a onkologická oddělení až po paliativní péči.

Historie realizace přístrojové techniky v Nemocnici Znojmo za přispění NF Kapka Naděje:

2019 – bilirubinometr
2021 – vyhřívané lůžko
2022 – analyzátor FENO, spirometr, inkubátor, resuscitační lůžko

Foto: zleva – ředitelka NF Kapka naděje Dita Loudilová, ředitel Nemocnice Znojmo Martin Pavlík, projektová manažerka Lucie Vytlačilová a zástupce společnosti Shell Czech Republic, a.s Michal Štěpánek

Znojmo, 09.11.2022

V  říjnu v Simulačním centru Masarykovy univerzity přivítali lektoři kolektiv lékařů Aneteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Znojmo na high-fidelity kurzu, který byl jako první připravený přímo „na míru oddělení“. Cílem byl trénink jednak samotných medicínských postupů v rámci kritických situací na operačním sále a zefektivnění týmové spolupráce včetně netechnických dovedností na pracovišti.

Celkem jedenáct lékařů se zúčastnilo 1. Simulačního dopoledne, kterým lektorsky provázeli prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, FESAIC a doc. MUDr. Martina Kosinová, Ph.D. Pro lékaře bylo připraveno celkem 5 kritických situací, 3 u dospělého pacienta a 2 u dítěte. V průběhu 4,5 hodin prošli lékaři s lektory základní principy Crisis Resource Managementu a komunikačních dovedností, které jsou klíčové ke zvládání krizových situací nejen v medicíně.

Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity je nejmodernějším simulačním centrem ve střední Evropě. Lékaři měli připravené scénáře, tedy modelové situace, se kterými se setkávají v běžné praxi na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče. I když se nejednalo při simulaci o skutečné pacienty, všichni lékaři si počínali tak, jako by o ně skutečné šlo. Simulační dopoledne bylo pro všechny velmi stresující, což kompenzovala profesionalita lektorů a přátelská atmosféra.

„Jsem rád a jsem vděčný, nejen jako ředitel největší krajské nemocnice, ale především jako lékař z oboru intenzivní medicíny, že simulace se postupně stávají neoddělitelnou součástí výuky jak pregraduální, tak postgraduální. S respektem a uznáním jsem pozoroval své kolegy, jak se aktivně zapojili do připravených scénářů simulací a situace prožívali opravdu jako reálné. Závěrečné zhodnocení postupů, algoritmů a konání každého z nás s maximální profesionalitou a diskrétností ze strany pracovníků SIMU, je opravdu na špičkové úrovni,“ zhodnotil účast na kurzu Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Foto NZ: tým znojemského ARO s lektory SIMU Petrem Štouračem a Martinou Kosinovou

Zdroj níže uvedených fotografií: MUNI MED SIMU

Doprovází ženy k porodu, je s nimi v kontaktu celé těhotenství. Na porodním sále pracuje již přes 24 let. Ženám nabízí individuální přípravu k porodu. V minulých týdnech se jí podařilo asistovat u porodu holčičky koncem pánevním v poloze na čtyřech, o čemž mluví s obrovským nadšením. Řeč je o Lee Braunerové, porodní asistentce.

Jak jste se dostala k práci porodní asistentky?

Porodní asistentkou jsem chtěla být již od základní školy. Má teta pracovala jako ženská lékařka a vzpomínám, jak vyprávěla o porodech a já se rozhodla, že budu porodní bába! Do nemocnice jsem nastoupila v roce 1991, na porodním sále pracuji 24 let a neměnila bych. Ze začátku jsem si vedla statistiku, ale za ty roky nedokáži odhadnout množství maminek, o které jsem pečovala. Miminek budou tisíce.

Vedete individuální přípravu k porodu, v čem spočívá?

Žena mne kontaktuje mezi 14. – 20. týdnem, abychom se mohly více poznat. Na první osobní schůzce probereme průběh těhotenství, její představy o porodu a důvod, proč vyhledala služby porodní asistentky. Já ji naopak sdělím, co ji mohu nabídnout a dle potřeb ženy si domluvíme následné schůzky. Jejich počet se může lišit. Poskytuji komplexní péči v těhotenství , za porodu a v období šestinedělí. V nemocnici s nimi absolvuji těhotenské poradny a pokud potřebují, mohu je po porodu navštívit i v domácím prostředí. I přesto, že si zvolí individuální péči, ženy vědí, že jim může porod začít v době, kdy budu například na dovolené a v této chvíli mě zastoupí mé kolegyně. Abych byla schopna poskytnou maximální péči, měsíčně zvládám připravit a doprovodit k porodu tři ženy.

Proč si ženy volí individuální přípravu nebo přímo svou porodní asistentku?

Porod je velmi intimní záležitost, kterou ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi porodní asistentkou a ženou vzniká velmi blízký vztah. Poskytujeme citlivou péči na míru potřebám ženy. Přítomnost někoho, kdo zná její přání, komu důvěřuje, může velmi pozitivně ovlivnit průběh porodu. Žena se při porodu může soustředit sama na sebe a nemusí se příliš zabývat okolím. Žena dostává informace, zná doporučený postup a zároveň chce spolurozhodovat o tom, jak bude porod probíhat. Porod je v životě ženy často spojen s bolestí, strachem, úzkostí… Společně můžeme pracovat na zmírnění těchto pocitů či dokonce se jim úplně vyhnout. Porodní asistentka je spojnicí mezi lékaři a ženou. Žena se cítí v bezpečí, v klidu, v pohodě.

Jaký je rozdíl mezi porodní asistentkou a dulou?

Porodní asistentka má zdravotnické vzdělání. Je kompetentní vést fyziologický porod, rozezná rizikové faktory a adekvátně na ně reaguje. Nemůže zasahovat do porodního procesu. Zastávám roli porodní asistentky i duly současně. Rodičky povzbuzuji, utěšuji, snažím se jim být na blízku dle jejich konkrétních přání a potřeb.

Jak konkrétně vedete porody vy?

Jednoduše. Snažím se do porodů nezasahovat. Podporuji přirozené porody, které jdou svým tempem. Dávám ženám prostor, aby si řekly, co potřebují, jak a kde chtějí rodit. Například, ne všem ženám vyhovuje poloha v leže na zádech. Může si zvolit porodit v kleku, na čtyřech, na boku, do vody… Během porodu využívám rebozo šátky, vaginální napářku, homeopatika, aromaterapii, masáže. Samozřejmě pokud to situace vyžaduje, aplikuji i medikamenty.

Je nějaký porod, na který budete dlouho vzpomínat?

V minulých týdnech se nám podařilo asistovat u porodu holčičky s váhou 3670g koncem pánevním v poloze na čtyřech. Porod probíhal bez jakýchkoliv zásahů, bez píchání plodové vody, bez nástřihu, bez medikace. Děti a ženy to prostě umí.

V čem byl tento porod jiný?

Od začátku si žena přála rodit vaginálně. Vedení porodu koncem pánevním patří do kompetence lékaře. Celý proces vyžaduje hodně trpělivosti, dobrou spolupráci mezi rodičkou a personálem. Toto vedení porodu není tak obvyklé. Informace jsme získali na vzdělávacích seminářích, z kterých mi utkvěla v mysli slova „ruce za záda“. To znamená minimální manipulaci s dítětem za porodu. Máme z toho opravdu velkou radost, jak personál, tak maminka.

Porod je kompetencí lékaře, přesto jste s rodičkou více. Respektují vás lékaři?

Porodní asistentky a lékaři jsou partneři a pracují v týmu. Vedení fyziologického porodu spadá do kompetence porodní asistentky, která úzce spolupracuje s porodníkem, pediatrem a dětskou sestrou. Všechny porodní asistentky znojemské porodnice poskytují odbornou a empatickou péči. Mezi lékaři a porodními asistentkami je vzájemná důvěra.

Jak se díváte po těch letech na porodním sále na domácí porody?

Nejsem zastáncem domácích porodů. Jsem si vědoma komplikací, které mohou nastat. Vždycky vás může něco překvapit i po těch letech a počtech odvedených porodů. V nemocnici mám jistotu, že poskytuji rodičkám bezpečnou péči. Akutní situace můžeme okamžitě řešit. Díky tomu jsem i já v klidu. Zvládnutí zhoršené adaptace miminka nebo velkého poporodního krvácení v domácím prostředí bez lékařů a přístrojového vybavení je pro mne něco nepředstavitelného.

Foto: poradna s budoucí maminkou v porodnici

Foto: konzultace bezprostředně po porodu

Foto: návštěva porodní asistentky v domácím prostředí

Znojmo, 27.9.2022

29. září si připomínáme Světový den srdce – svátek věnovaný orgánu, jehož selhání způsobuje největší počet úmrtí. Onemocnění srdce a cév patří k nejčastějším příčinám úmrtí v Česku.

Srdce je orgán, kterým denně proteče na 8 tisíc litrů krve. Váží v průměru 300 gramů. Jeho onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí u nás. Nejčastějšími srdečními onemocněními jsou ischemická choroba srdeční, fibrilace síní a srdeční selhání.

Ischemická choroba srdeční je způsobená kornatěním srdečních tepen – akutním projevem této nemoci je infarkt myokardu způsobený odumřením srdeční svaloviny kvůli akutnímu nedostatku krve způsobenému uzávěrem některé srdeční tepny. Projevuje se nejčastěji svíravou bolestí či tlakem na hrudníku, která může vyzařovat do krku, levé paže nebo do horní časti břicha. Dále může přítomný např. být pocit dušnosti, zvracení nebo různé srdeční arytmie. Většina pacientů ošetřených pro srdeční infarkt jsou lidé starší 55 let, s rostoucím věkem se množství pacientů léčených pro ischemickou chorobou srdeční zvyšuje, avšak ani čtyřicátníci bohužel nejsou výjimkou. Rizikové faktory ischemické choroby srdeční jsou m.j. kouření, obezita, zvýšení krevních tuků, cukrovka či jen zvýšená hladina krevního cukru, vysoký krevní tlak, věk nad 50 let, mužské pohlaví, nedostatečná pohybová aktivita.

Když srdce není schopno zajistit dostatečné zásobení organismu krví nazýváme srdeční selhání. Selhává funkce srdce jako pumpy a dochází k „zavodnění“ organismu, které se projevuje dušností z důvodu otoku plic nebo otoky dolních končetin nebo kombinací obojího. V celé populaci je asi 1-2 % lidí se srdečním selháním, v populaci lidí starší 70 let je to ale přes 10 %. „V naší nemocnici hospitalizujeme ročně kolem 350 pacientů se srdečním selháním, což je asi 11 % hospitalizací našeho pracoviště,“ uvedla Marie Kalčíková, lékařka Interního oddělení Nemocnice Znojmo.  Hospitalizováno je o něco více mužů než žen. Většinou se jedná  pacienty starší 75 let. V léčbě srdečního selhání se snažíme ovlivnit příčinu stavu (je-li to možné), dále podáváme léky na odvodnění, léky ovlivňující srdeční svalovinu a funkci srdce. Ve velké části případů se ale bohužel jedná o nevyléčitelné onemocnění – léčbou se snažíme zlepšit projevy onemocnění, stabilizovat stav a dosáhnout co nejlepší kvality života pacientů. U pacientů splňujících indikační kritéria se zvažuje i transplantace srdce.

Dalším onemocněním je fibrilace síní, což je druh arytmie, kdy se srdeční předsíně stahují nesynchronizovaně a neefektivně a srdeční komory se stahují nepravidelně, což může vést k nejrůznějším projevům jako např. pocitům přeskakování či vynechávání srdečního tepu, pocitu na omdlení, slabosti, dušnosti aj. „Zásadním problémem je riziko tvorby krevní sraženiny v srdečních předsíních, která se může uvolnit a způsobit mozkovou příhodu,“ upozornila Marie Kalčíková. Proto je u velké části pacientů třeba při přítomnosti této arytmie zahájit dlouhodobou antikoagulační léčbu (ředění krve), abychom předešli této závažné komplikaci. Kromě ředění krve se snažíme obnovit normální – sinusový srdeční rytmus: buď léky nebo elektrickou kardioverzí (aplikací elektrického výboje, který může nastolit původní srdeční rytmus – výkon se provádí za krátké celkové anestezie). Další z možností je např. radiofrekvenční ablace. „Zákrok, kdy se přímo v srdci ruší vodivé dráhy, které působí arytmii. Tento výkon se dělá na specializovaných arytmologických pracovištích, tedy mimo naši nemocnici,“ doplnila Kalčíková.

Světový den srdce je vhodnou příležitostí, jak změnit svůj životní styl a začít se starat o orgán, jehož selhání způsobuje největší počet úmrtí. Zařaďte do svého života vyváženou stravu, pohyb. Dopřejte si dostatek spánku, nekuřte a omezte alkohol. Především si hlídejte svůj krevní tlak, hodnoty tuků a cukru v krvi. Využijte preventivních prohlídek u svého praktického lékaře.

Foto: scintigrafický obraz srdce s jizvou po infarktu na jeho spodní stěně u 72 leté pacientky. Výhodou metody je zobrazení poruchy prokrvení buněk srdečního svalu, což v současné době neumožňuje žádná jiná metoda.