Znojmo, 13.6.2023

Světový den dárců krve má letošní motto zaměřené na krevní plazmu, která je tekutá složka krve, které se používá buď pro přímou transfuzi nebo se z ní vyrábí krevní deriváty. Plazmu nelze vyrobit synteticky, přitom jsou na lécích z ní závislí tisíce nemocných lidí a její potřeba celosvětově neustále roste. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně od r. 2005 vždy 14. června. Poselstvím Světového dne je upozornit na pacienty potřebující celoživotně transfuzní přípravky a zdůraznit nezastupitelnou roli jednotlivce – dárce krve nebo krevní plazmy. Motto letošního Světového dne zní: Daruj krev, daruj plazmu, sdílíš život. Sdílej často!

Krevní plazma je tekutá složka krve, která tvoří její nejobjemnější část (cca 3 litry). U mužů tvoří 54 % a u žen 59 % objemu krve, zbývající část představují červené a bílé krvinky a krevní destičky. Má jantarově žlutou barvu, z 90 % je tvořená vodou, zbytek tvoří organické (bílkoviny, vitamíny, minerální látky,…) a anorganické látky. V lidském těle slouží pro přenos cukrů, tuků, hormonů, produktů metabolismu, látek podílejících se na udržení správné krevní srážlivosti, obranyschopnosti organizmu, udržení rovnováhy vnitřního prostředí a udržení krevního objemu. Projevy nerovnováhy ve složení krevní plazmy v důsledku různých nemocí se projeví otoky, krvácením, tvorbou sraženin, infekcemi. Jednou z léčebných metod představuje podávání látek, které pacientovi chybí. Pacient dostane transfuzi krevní plazmy získané od zdravého dárce nebo konkrétní krevní derivát (chybějící látku), vyrobený z plazmy zdravých dárců.

„Krevní plazmu získáváme jako vedlejší produkt při zpracování odběru plné krve nebo při tzv. aferetickém odběru – plazmaferéze, při kterém se dárci odebere pouze plazma a ostatní součástí krve se vrací zpátky do krevního oběhu spolu s fyziologickým roztokem, který doplní odebraný objem plazmy. Získaná plazma je dále využita buď pro přímou transfúzi při léčbě nemocných pacientů, nebo se z ní vyrábí různé životně důležité léky – tzv. krevní deriváty,“ přiblížila Mária Kučerová, lékařka Hematologicko-transfuzního oddělení Nemocnice Znojmo.

Krevní plazma se podává pacientům s velkým krvácením např. u velkých operací (umělý kloub, operace nádorů, zlomenin), krvácení po porodu, ale je nutná i pro pacienty v rámci tzv. předoperační přípravy u stavů, kde je porušené srážení krve z důvodu užívaní léků na ředění krve nebo z důvodu nemocí jater (cirhosa). Krevní deriváty – např. imunoglobuliny, jsou aplikované pacientům s vrozenou čí získanou poruchou imunity a v důsledku toho trpící na opakované těžké infekce. Máme pacienty, kteří k nám docházejí na podání pravidelně 1x měsíčně. Jsou stavy, kdy musí být tyto léky podávané několik dní za sebou. Je to léčba finančně velice nákladná. „V současné době se objevuje více pacientů s krvácivými komplikacemi při léčbě protisrážlivými léky. Se stárnutím populace se objevují častěji poruchy srdeční akce či hluboké záněty žil, které vyžadují dlouhodobou až trvalou protisrážlivou léčbu. Tato pacienty chrání před mozkovými příhodami, ale pokud má pacient neodhalený žaludeční, či dvanácterníkový vřed, brániční kýlu, polypy v žaludku či ve střevech, či vážnější onemocnění jako jsou nádory v těchto lokalizacích tak pochopitelně lidově řečeno „naředěná“ krev z těchto lokalizací snáze krvácí a pacienti jsou časem chudokrevní. Toto je často přímo ohrožuje na životě. Aktuálně pečujeme a mnoho krví od dárců podáváme dvěma pacientkám s podobnými potížemi na chirurgické jednotce intenzivní péče,“ sdělil Jan Simonides, primář Hematologicko-transfuzního oddělení znojemské nemocnice.

„Krevní plazma a deriváty z ní se nedají uměle vyrobit, proto jsme vděčni za každého dárce, ať již bezpříspěvkového či toho, který využije možnost získat v naší nemocnici příspěvek 850 Kč za odběr. Každý dárce nám pomáhá zajistit výrobu nenahraditelných léků nejen pro dospělé, ale také dětské pacienty a tím se s námi podílí na záchraně toho nejcennějšího – lidského života,“ uvedl Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo. Rozdíly mezi darováním krevní plazmy a krve jsou především v množství, délce odběru, ale také četnosti, kdy mohou ženy a muži darovat. Nezanedbatelný je také rozdíl v trvanlivosti skladování, kdy u krve je to 42 dnů, kdežto u plazmy jsou to celé 3 roky.

Znojmo, 24.5.2023

Ve znojemské nemocnici dnes zdravotníci vyšetřili 62 zájemců, kteří si přišli nechat zkontrolovat mateřská znaménka v rámci Evropského dne melanomu. Převládaly ženy, průměrný věk vyšetřovaných byl 40 let. Bylo odhaleno celkem 9 podezřelých znamének.

Právě melanom je nejnebezpečnějším druhem rakoviny kůže, představuje 4. nejčastější malignitu vůbec. Hlavním rizikovým faktorem pro vznik melanomu je ultrafialové (UV) záření, které způsobuje poškození DNA. K rizikovým faktorům pro vznik melanomu patří světlý fototyp kůže s tendencí ke spálení, nadměrné a opakované slunění, navštěvování solárií – především do 35 let věku, velký počet znamének a pih, atypická znaménka nebo například výskyt melanomu v rodině.

V rámci dnešního dne bylo vyšetřeno třemi lékařkami celkem 62 zájemců (48 žen, 14 mužů). Průměrný věk vyšetřovaných byl 40,6 roku. Nejmladším vyšetřeným byl chlapec (13 let) a nejstarší vyšetřen byla žena (74 let). U 9 pacientů doporučily excizi (odstranění) s následným histologickým vyšetřením.

„Zásadní je prevence, zejména fotoprotekce, tj. ochrana kůže před slunečním ultrafialovým zářením. Důležité je neslunit se v poledních hodinách, tj. mezi 11.– 15. hodinou, vyhledávat stín, nespálit se a chránit se oděvem“, uvedla Veronika Slonková, primářka Kožního oddělení Nemocnice Znojmo. Velmi záleží i na okolním prostředí – voda, písek a sníh díky odrazu UV vedou ke snadnějšímu opálení až spálení. K ochranně kůže bezpochyby patří použití krémů s vysokým ochranným faktorem (UV filtrem), tzv. sunscreeny. „Je třeba aplikovat dostatečné množství sunscreenu, tj. nejméně 1 g na obličej a 30 g na celé tělo dospělého, a to nejméně 10 minut před opalováním, nezapomínat na uši, zátylek, u mužů pleš. Při koupání nebo při činnostech, kdy se honě potíme, je třeba aplikovat sunscreeny opakovaně, i když jsou deklarované jako voděodolné. Velmi důležitá je fotoprotekce u dětí, měla by být zajištěna při všech venkovních aktivitách,“ doplnila primářka Slonková.

Pro hodnocení pigmentových névů se používá tzv. ABCD pravidlo – A je asymetrie, B znamená nepravidelné ohraničení znaménka, C je nepravidelná barva (většinou hnědá a černá), D znamená průměr více než 6 mm. Dále jsou podezřelá znaménka, která se rychle zvětšují a rostou. Pokud pacient zjistí takové znaménko, měl by se ihned objednat na kožní vyšetření.

„O preventivní vyšetření kůže je vždy velký zájem a vypsané termíny jsou téměř obratem obsazeny. Je potřeba říct, že vyšetření dermatoskopem, tedy vyšetření znamének mohou zájemci podstoupit kdykoliv v průběhu roku. Jedná se o běžné vyšetření, které je hrazené zdravotní pojišťovnou a může ho provést každý dermatovenerolog, tedy kožní lékař. My se v rámci tohoto dne snažíme tuto skutečnost připomenout stejně jako to, že o kůži je třeba pečovat a chránit ji před slunečním zářením,“ uzavřel Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Nemocnice Znojmo se k Evropskému melanomu připojí ještě jednou, a to v rámci akce Spolu proti melanomu, kterou pořádá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ve Znojmě, na Horním náměstí v pondělí 29.5.2023 od 10:00-17:00.

Fotografie: vyšetření dermatoskopem

Foto: znaménko pod dermatoskopem

Foto: excize, nebo-li odstranění mateřského znaménka

Znojmo, 20. 03.2023

Nemocnice Znojmo se stala v loňském květnu tkáňovým zařízením. Na základě povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv v loňském roce odebrala 22 hlavic stehenních kostí. U prvních nyní uplynula půlroční karanténa. V minulých dnech byla implantována úplně první tkáň pacientovi po úrazu.

Na základě Rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv o povolení činností tkáňového zařízení ze dne 16.5. 2022 byla ve znojemské nemocnici zahájena činnost Tkáňového zařízení. Toto je provozováno jako součást Centrálního operačního traktu. Nemocnice má povoleno opatřovat, zpracovávat, vyšetřovat, propouštět a skladovat kostní tkáně – hlavice kosti stehenních od žijících dárců.

Odebírají se hlavice stehenních kostí při plánovaných operacích totální náhrady kyčelního kloubu. Odstraněná část kosti se obvykle likviduje jako biologický odpad, nyní nachází využití pro pacienty znojemské nemocnice. Potenciálně vhodný dárce je před totální náhradou kyčelního kloubu osloven lékařem, který mu podrobně vysvětlí, jak může odebraná kost dále pomoci. Následně vyplní podrobný dotazník, který se zaměřuje především na vyloučení infekčních onemocnění. Další proces přímo na operačním sále je již jednoduchý, pomineme-li administrativní část. Vyjmutá hlavice od dárce se vloží do dvou sterilních nádob a hluboce zamrazí (cca -80° C). Tkáň je 180 dní v karanténě, po této době je nutné u pacienta znovu potvrdit serologickou negativitu hepatitid B a C a syfilis, pokud je pacient opakovaně negativní, lze tkáň hlavice použít. Stejně jako je podmínkou odběru písemný souhlas dárce, stejně tak příjemce podepisuje předem souhlas s možnou implantací. Celý proces je oboustranně anonymní. Dárce tedy neví, kdo dostal jeho tkáň a příjemce nezná dárce. Implantující lékaři pracují pouze s číslem produktu.

První odběr hlavice od dárce byl proveden v červnu loňského roku a nyní uplynula půlroční karanténa, kdy mohla být první tkáň uvolněna a implantována příjemci. První implantace proběhla 9. března, kdy byl přijat pacient s roztříštěnou zlomeninou horní části holenní kosti s kostními defekty.

Foto: odebrání hlavice dárci a uložení do Tkáňového zařízení (banky)

„Z hlavice je využita tzv. spongiózní kost, trámčina ze středu hlavice, která je vložena po kouskách do defektu poraněné kosti. Výhodou je kostní struktura štěpu, která slouží k přehojení poraněné kosti jako „lešení“ s následným přehojením do standardního tvaru a struktury kostní tkáně. Alternativou jsou kostní substituenty uměle vytvořené, tzv. kostní cementy, které máji pouze opěrnou funkci, ale nestimulují okolní kostní tkáň k její přestavbě ve standardní kost,“ vysvětlil výhody Martin Komzák, primář Ortopedicko-traumatologického oddělení. Přes veškerý pokrok v medicíně má lidská tkáň svou nezastupitelnou roli.

Foto: implantace kostní tkáně pacientovi po úraze

V rámci ČR má stejné oprávnění pro odebrání a použití tkáně hlavice kosti stehenní od žijících dárců jen velmi málo zdravotnických zařízení. Nemocnice Znojmo tedy využívá kostí dárců pro léčbu svých pacientů jako např. Fakultní nemocnice Brno, Oblastní nemocnice v Kladně nebo Národní Centrum Tkání a Buněk. „I když se celý proces zdá velmi jednoduchý, získání oprávnění a veškerá administrativa spojená s tkáňovým zařízením stála nemalé úsilí a práci kolegů. Jsem pyšný na to, že zrovna v naší nemocnici, která je největším zdravotnickým zařízením Jihomoravského kraje, se našlo využití pro kostní tkáně, které běžně končí v odpadu a přitom mohou být takovým přínosem pro naše pacienty,“ uvedl Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

V tuto chvíli má Nemocnice oprávnění použití hlavic pro svoje potřeby, tedy v rámci svých činností. Doba použitelnosti od odběru je 5 let. V roce 2022 bylo provedeno celkem 22 odběrů, letos již 6. V tuto chvíli jsou k použití 3 kusy hlavic.

Znojmo, 10.2.2023

V Nemocnici Znojmo budou od neděle 12.2.2023 znovu povoleny návštěvy u hospitalizovaných pacientů. Návštěvy je možné uskutečnit v neděli a středu od 14:30-16:30.

Žádáme návštěvníky, pokud na sobě budou cítit  jakékoliv známky respiračních onemocnění, aby návštěvu hospitalizovaného v nemocnici odložili.  Důvodem je ochrana pacientů i zaměstnanců před možnou infekcí. Děkujeme za pochopení.