1.1.2024, Znojmo

V neděli 1.1.2024 ve 2:00 přišla na svět holčička Viktorie, která je prvním miminkem znojemské nemocnice a současně prvním občánkem okresu Znojmo. Viktorie měří 50 cm a váží 3190 g. Oba rodiče jsou ze Znojemska.
Posledním miminkem, které se v porodnici Nemocnice Znojmo narodilo v roce 2023 byla 29.12.2023 rovněž holčička – Johana.

Rodičům srdečně gratulujeme, děkujeme za důvěru a všem dětem u nás narozeným přejeme pevné zdraví.

Foto: První miminko znojemské nemocnice a okresu Znojmo – Viktorie.

Znojmo, 29.12.2023

V září tohoto roku podala Nemocnice Znojmo žádost o vydání osvědčení o zařazení urologického pracoviště do Populačního pilotního programu časného záchytu karcinomu prostaty v ČR. Nemocnice podmínky pro udělení osvědčení pro biopsie prostaty v rámci programu splnila a v tomto týdnu osvědčení z Ministerstva zdravotnictví obdržela.

Rakovina prostaty je nejčastějším zhoubným nádorem mužů (kromě nemelanomových kožních nádorů). Ročně onemocní tímto nádorem okolo 8 000 mužů, což je téměř třikrát více než před přibližně 20 lety. Ročně umírá na tento nádor přibližně 1 500 mužů a v současné době žije v české populaci více než 70 000 mužů s historií tohoto onemocnění.

Od ledna 2024 bude spuštěn Populační pilotní program časného záchytu karcinomu prostaty, a to v centrech, která splní kritéria definovaná pro zařazení do tohoto programu. Nemocnice Znojmo požádala v září letošního roku Ministerstvo zdravotnictví o vydání osvědčení pro zařazení do projektu a po splnění všech stanovených kritérií bylo Urologickému oddělení osvědčení vydáno 27.12.2023.

V současné době není v České republice zaveden systematický program časné detekce karcinomu prostaty. Cílem pilotního programu je využít jednoduchý, levný a dostupný marker – PSA, který můžeme použít pro rozhodnutí o indikaci k dalšímu došetření, případně biopsii, a eliminovat přechod karcinomu do již klinicky rozvinutého stadia, nastavit a vyhodnotit navržené postupy pro časný záchyt.  „Prognóza pacienta závisí na včasné diagnóze, protože lokalizované onemocnění lze radikálně léčit. Proto jsme pořídili speciální ultrazvuk pro Urologické oddělení, díky kterému mohli naši urologové letos na jaře zavést nejmodernější metodu pro zachycení zhoubných nádorů prostaty – fúzní punkční biopsii prostaty. Včasný záchyt detekce karcinomu prostaty byl také důvod, proč jsme se do pilotního programu přihlásili “ uvedl Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo (více zde – Fúzní biopsie prostaty).  Nemocnice Znojmo je ve zpracovaní odebraných vzorků soběstačná. Vzorky PSA z krve jsou zpracovány na Oddělení klinické biochemie. Vzorky z  biopsie zpracovává Patologicko-anatomické oddělení.

Nový program má snížit počet úmrtí na karcinom prostaty. Česká republika je jednou z prvních zemí, kde je tento screening rakoviny prostaty zaveden plošně. V Jihomoravském kraji bylo osvědčení v tuto chvíli uděleno pouze dvěma fakultním nemocnicím, MOÚ a jednomu soukromému zdravotnickému zařízení.

Zdroj informací zde: Metodika časného záchytu rakoviny prostaty

 

Foto: punkční biopsie prostaty na Urologickém oddělení

     

Foto: zpracování vzorků z biopisie na Patologicko-anatomickém oddělení NZ

Znojmo, 22.12.2023

Oční lékaři znojemské nemocnice v minulém týdnu provedli 1000. operaci šedého zákalu v letošním roce a dnes byla aplikována 1000. intravitreální injekce. Moderní operace katarakty, tedy šedého zákalu, provádí Oční oddělení znojemské nemocnice téměř čtvrt století a injekce v rámci centrové péče aplikuje třetí rok.

Operace katarakty, tedy šedého zákalu, je nejčastější operací nejen ve světě, ale také v České republice. Operace šedého zákalu provádí Oční oddělení ve více než 99 % ambulantně. „Operace šedého zákalu obnáší odstranění zkalené čočky ultrazvukem a vložení umělé nejmodernější nitrooční čočky za použití fakoemulzifikačního přístroje,“ informoval Jiří Voznica, primář Očního oddělení Nemocnice Znojmo. Implantovány jsou také bifokálních, případně trifokálních čočky. Za rok je běžně provedeno těchto výkonů zhruba 850-950. „Letos v prosinci jsme navázali na úspěch, kterého se nám povedlo dosáhnout v roce 2019, kdy jsme provedli rekordně něco málo přes 1000. operací katarakt. Následně byla naše činnost ovlivněna covidovou pandemií,“ doplnil Jiří Voznica. Začátkem 70.-80. let se ve znojemské nemocnici provádělo 120-150 operací ročně vždy za týdenní hospitalizace. Pacient byl k operaci odeslán s šedým zákalem tehdy, kdy rozeznal jen pohyb ruky před okem. V současné době je šedý zákal operován již tehdy, když pokles vidění jakkoliv zhoršuje provádění běžných aktivit pacienta.

Dalšího úspěchu se podařilo Očnímu oddělení dosáhnout dnes, kdy byla v letošním roce aplikována 1000. intravitreální injekce do sklivcového prostoru oka. „Tyto intravitreální injekce mnohdy představují jedinou možnost jak pozitivně ovlivnit průběh vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace sítnice, některé cévní choroby či diabetické oční komplikaci – otok sítnice v oblasti žluté skvrny, jejíž kondice je zodpovědná za kvalitu zrakové ostrosti,“ uvedl primář Voznica. Injekce představují vpravení velmi malého množství (0,05ml) speciálního léčebného prostředku za přísně sterilních podmínek do sklivcové dutiny oka u pacientů s výše uvedenou diagnózou. Pacient musí splňovat velmi přísná indikační kritéria, protože je léčba velmi nákladná. Provádí se ambulantně v místní anestezii. Do konce roku 2020 jsme aplikovali 124 těchto injekcí, v roce 2021 to bylo 517, v roce 2022 celkem 765. Letos jich bylo více jak 1000.

„Intravitreální injekce jsou v naší nemocnici aplikovány v rámci tzv. centrové léčby, kterou se nám podařilo dojednat a nasmlouvat se zdravotními pojišťovnami v roce 2020. Od té doby se mimo Oční oddělení podařilo nasmlouvat také centrovou léčbu na Kožním pro pacienty s psoriázou, Interním oddělení pro pacienty s idiopatickými střevními záněty a od listopadu na onkologickém oddělení. Naše nemocnice je důkazem toho, že centrová léčba nemusí být soustředěna pouze do velkých superspecializovaných zdravotnických zařízení, ale může být pacientům blíže i v krajských nemocnicích,“ uzavřel Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

   

Foto: operace šedého zákalu (katarakty)

 

Znojmo, 20.12.2023

Za podpory města Znojma zakoupila nemocnice dialyzační monitor včetně mobilní vodárny na Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) a sto dvacet evakuačních podložek pro Oddělení dlouhodobě nemocných (ODN). To vše v celkové hodnotě 920.194 Kč.

Oddělení dlouhodobě nemocných je jedním z nejrizikovějších pracovišť z hlediska požární ochrany. Téměř všichni pacienti nacházející se na ODN, jsou imobilní. Z tohoto důvodu je nutné v případě požáru, či jiné krizové situace zajistit rychlou a efektivní evakuace pacient. “Evakuační podložka je trvale umístěna pod matrací každého lůžka, na kterém se nachází pacient. V případě potřeby evakuace, zaměstnanci pomocí popruhů s přezkami upevní pacienta ležícího na matraci, i s lůžkovinami k evakuační podložce. Následně pomocí dvou tažných popruhů, zaměstnanci případně záchranné složky stáhnou upevněného pacienta z lůžka na zem a pomocí podložky ho po zemi evakuují do bezpečí,“ přiblížil použití podložek Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Dialyzační přístroj mění dosavadní koncepci provádění dialýzy u pacientů na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Přístroj je v základní výbavě vybaven substituční pumpou a umožňuje provedení hemodiafiltrace a hemofiltrace přímo u lůžka pacienta. Kdykoliv v průběhu dialýzy je možné opakovaně přejít na hemodiafiltraci a naopak. Mobilní úpravna vody na principu reverzní osmózy AquaUNO splňuje nejpřísnější požadavky na mikrobiologickou čistotu, technickou bezpečnost a ekonomičnost provozu. Přístroj je díky jednoduché obsluze, malým rozměrům a tichosti provozu vhodný pro použití na odděleních intenzivní péče. „Nespornou výhodou pro pacienty v intenzivní péči je, že nemusí být převáženi v rámci nemocnice na hemodialýzu na jiné oddělení či do jiné budovy, čímž dochází k eliminaci rizik při transportu pacientů v kritickém stavu,“ uzavřel Martin Pavlík.

 

             

Foto: ukázka umístění a využití evakuačních podložek pro imobilní pacienty

Foto: dialyzační přístroj vč. vodárny u lůžka na ARO

 

Znojmo, 15.12.2023
Od pondělí 18.12.2023 budou zahájeny opravy sociálních zařízení ve veřejných prostorách naší nemocnice, což s sebou ponese jistý diskomfort pro návštěvníky a pacienty, který bude po dokončení prací nahrazen možností využití nových sociálních zařízení, které řadu let nezaznamenaly žádné opravy. 
V pondělí začnou opravy toalet na Urgentním příjmu, které jsou v neutěšeném stavu už vzhledem k počtu návštěvníků za jednu službu, kterých je i kolem 120, doprovody nepočítaje a taky proto, že téměř 50 let nezaznamenaly veřejné toalety žádnou větší opravu. Dále budou postupně opraveny toalety naproti vstupu do lékárny, naproti vstupu do polikliniky a naproti vstupu do infuzní terapie (vedle ortopedických ambulancí), naproti podatelně, poliklinika u ambulancí urologie. Vždy po 30 dnech. Celkově bude postupně opraveno 8 míst sociálního zařízení.
„Přibližně v květnu bude provedena nezbytná úprava sociálního zařízení na Dětském oddělení. Mohli jsme počkat až na komplexní rekonstrukci lůžkového objektu, což je otázka cca 5 let, ale oddělení, kde na deset dvou- až třílůžkových pokojů je nyní v užívání jedna jediná toaleta pro děti a rodiče, navíc mnohdy i adolescenti jsou nuceni v případě infekčního průjmu používat nočníky přímo na svém pokoji, je pro nás naprosto nepřijatelné. Proto neodkládáme to, co můžeme udělat hned,“ sdělila Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.
Předpoklad dokončení stavebních prací dle harmonogramu je 14.6.2024. Investice je hrazena z vlastních zdrojů nemocnice, a to ve výši 4,3 milionu Kč.
       
Foto: plánování investice rekonstrukce stávajících veřejných toalet

10.listopadu, Znojmo

Nemocnice Znojmo dnes slaví 50. výročí. Samotná historie sahá až do roku 1363, nicméně 10. listopadu 1973 byla slavnostně otevřena tzv. Nová nemocnice, která se stala dominantou města, má plány do budoucna.

Nemocnice Znojmo má dlouhodobou historii, která sahá až do roku 1363, kdy ve Znojmě fungoval lazaret. Následně prošla vypálením Švédy, novou výstavbou, změnou na Nemocnici královského města. V roce 1908 byla dokončena výstavba tzv. staré nemocnice, kde v současné době funguje Oddělení dlouhodobě nemocných.

První zmínky o výstavbě tzv. nové nemocnice historikové uvádějí v roce 1946. Následující rok bylo započato s projektováním. Následovalo deset let, kdy byla výstavba z plánu vyřazena, opětovně zařazena a opět vyřazena. V roce 1957 bylo definitivně rozhodnuto o umístění nemocnice o kapacitě 550 lůžek u Lesíka (současná poloha nemocnice). V následujících letech bylo plánování opět pozastaveno. Až v roce 1964 po rozsáhlé kontroly odborníků tehdejšího Krajského ústavu národního zdraví byla stará nemocnice prohlášena za zastaralou a nedostatečnou. Výstavba byla schválena na rok 1965 s dokončením v roce 1969.

Samotná stavba a slavnostní otevření však proběhlo až 10. listopadu 1973, a to za účasti tehdejšího předsedy vlády Josefa Korčára a ministra zdravotnictví Jaroslava Prokopce. Součástí slavnostního střižení pásky byl také manifest pracujících lidí, kterých mělo být deset tisíc. Nemocnici Znojmo byl udělen oficiální čestný název – Nemocnice Československo-sovětského přátelství. Samotný provoz nemocnice zahájila až v roce 1974 a plného provozu dosáhla o rok později. Výstavba si vyžádala 117 mil korun. Nemocnice měla 520 lůžek. Původní počet 5 lůžek připadající na 1000 obyvatel Znojemska se otevření nové nemocnice zvýšil na 9,4.

      

  

Za posledních pár let se povedlo připravit řadu projektů, které nemocnici chyběly proto, aby se mohla ucházet o různé dotační projekty, např. projekt nového urgentního příjmu, který je v této chvíli dle původního projektu z 60. let dvacátého století. „Toto umístění, ani uspořádání neodpovídá kapacitě pacientů, kteří urgenční příjem navštěvují ani medicínským či ošetřovatelským standardům,“ uvedl Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo. Dalšími projekty, které je možné spolufinancovat z dotačních titulů je umístění detašovaného pracoviště Oddělení dlouhodobě nemocných ze staré nemocnice do stávajícího areálu či projekt úpravy a revitalizace veřejného prostranství před nemocnicí. Nejvíce potřebnou investicí je kompletní rekonstrukce lůžkových oddělení, a to jak s ohledem na nevyhovující elektroinstalační a kanalizační rozvody, které jsou původní z roku 1973 bez jakékoliv obnovy. Rekonstrukce by současně měla zahrnovat úpravu nemocničních pokojů tak, aby každý pokoj měl již svoje sociální zařízení. Nemocnice v letošním roce kompletně obměnila nemocniční lůžka z dotačního projektu REACT-EU. Z tohoto projektu bylo navíc pořízeno 153 nejmodernějších přístrojů a 148 zdravotnických pomůcek a sad instrumentárií.

„Nemocnici bych rád popřál, aby o ni někdo stále pečoval tak, jak se u nás snažíme pečovat o pacienty, a byla jeho prioritou. Byl bych rád, kdyby za dalších padesát let znojemská nemocnice byla nemocnicí 22. století, a to jak prostorovým uspořádáním, tak přístrojovým vybavením. Moc bych jí přál, aby nikdy neměla nouzi o personál,“ uvedl na závěr ředitel největšího krajského zdravotnického zařízení Martin Pavlík.

Rozhovor vyšel v časopisu Philips – VIZE – září 2023

Moderní přístroj Philips Incisive CT ve zcela nové konfiguraci Precise Suite, který vůbec poprvé v České republice v reálné klinické praxi začal využívat prvky umělé inteligence při diagnostice, byl zhruba
koncem minulého roku instalován v Nemocnici Znojmo. Ta si ke svému padesátiletému výročí založení, které připadá na letošek, nadělila rozsáhlou modernizaci nejen přístrojového vybavení, ale také jednotlivých budov a oddělení. „S kolegy už opravdu netrpělivě vyhlížíme, kdy že budou vidět roky odpracovávané na projektech, které by měly nemocnici zase přiblížit ke zdravotnickému zařízení 21. století. Nejen naši pacienti, ale také personál si tuto změnu zcela jistě zaslouží,“ konstatuje MUDr. Martin Pavlík, Ph.D., ředitel znojemské nemocnice.

Jak vnímáte postavení vaší nemocnice v rámci Jihomoravského kraje?
Odpověď je velmi jednoduchá. Naše nemocnice je s kapacitou 588 lůžek a počtem jednotlivých odborností největším nefakultním zdravotnickým zařízením v Jihomoravském kraji. A zároveň strategickou nemocnicí na Znojemsku, v největším okrese se spádovostí 150 až 180 tisíc obyvatel. Už svou lokalizací je tedy naše nemocnice nepostradatelná a je jedním ze stěžejních pilířů krajského zdravotnictví, protože stojí stranou od Brna – osmdesát kilometrů je docela velká vzdálenost na to, aby se pacienti mohli rozhodovat, kam chtějí dojíždět za péčí.

Ve kterých oborech se vaše nemocnice profiluje především?
Nemocnice Znojmo zajišťuje péči v téměř všech odbornostech na úrovni velkých nemocnic, včetně například porodnice, neonatologie, radiační onkologie nebo nukleární medicíny. Zakládáme si tedy na tom, že jsme schopni obsloužit náš region bez nějaké další dopomoci, a jsem pyšný na to, že každý ve svém oboru dělá super práci a je na skvělé úrovni. Jinými slovy, pokud bych se měl s něčím léčit, nechám se léčit ve znojemské nemocnici. Jako většina zdravotnických zařízení našeho typu neposkytujeme superspecializovanou péči – mám na mysli třeba kardiochirurgické výkony, resekce plic a podobně –, které jsou obvykle výsadou fakultních nemocnic nebo specializovaných center.

Přesto, soustředíte se na nějakou problematiku šířeji?
Pravda je, že za poslední čtyři roky naše nemocnice získala tři statuty center pro biologickou terapii. V roce 2020 započalo s využíváním biologické terapie oční oddělení při léčbě sítnice metodou aplikace nitroočních injekcí do sklivcového prostoru, v roce 2021 se nám podařilo se zdravotními pojišťovnami nasmlouvat centrum biologické léčby na kožním oddělení, a to pro pacienty s psoriázou, a letos poprvé jsme začali biologika podávat na interním oddělení pacientům s idiopatickými střevními záněty. Dosud byla všechna tato centra pro naše nemocné dostupná nejblíže v Brně či Praze.
Nemohu se nezmínit také o tom, že našemu gynekologickému oddělení byl jako prvnímu v České republice udělen certifikát Centra pro léčbu endometriózy. V této oblasti velmi úzce spolupracujeme s rakouskými kolegy a zejména díky našemu primáři Radku Chvátalovi jsme pomohli Landesklinikum Melk vybudovat centrum pro léčbu endometriózy v Dolním Rakousku. Je to jeden z příkladů dobře fungující přeshraniční spolupráce, vzájemné výměny zkušeností, vytváření nových terapeutických postupů a také edukačních aktivit. Do budoucna bychom chtěli přeshraniční spolupráci dále racionalizovat s využitím projektu Interreg hlavně při zajišťování péče o emergentní případy transportované Zdravotnickou záchrannou službou a při poskytování radiační léčby. Mimochodem, životnost lineárních urychlovačů nám zanedlouho skončí a nejen naše nemocnice, ale i brněnský Masarykův onkologický ústav stojí o to, abychom je obnovili a radioterapii poskytovali i nadále.

Co dalšího kromě zavedené centrové léčby považujete za největší úspěch vaší nemocnice v posledních letech?
Nemocnici Znojmo, která letos slaví půlstoletí od svého založení, vedu od listopadu 2019 a za tu dobu hospodaří v černých číslech. Daří se nám alokovat investiční prostředky do vybavení, oprav, a především na odměňování personálu nad rámec tabulkových platů. Nicméně je nutné zdůraznit, že v případě zisku se bavíme o milionech, v případě vnitřního dluhu a potřebných investic o miliardách. Nemocnice má z let minulých bohužel tak obrovský vnitřní dluh, že vygenerovaný zisk není schopen pokrýt nutné investice, které si správa majetku vyžaduje. Za velký úspěch se dá označit získání dotace z Evropské unie ve výši více než 150 milionů korun, konkrétně prostřednictvím investičního nástroje REACT‑EU. Dotaci nyní dočerpáváme a byla z ní pořízena spousta nejmodernějších přístrojů napříč celou nemocnicí a odbornostmi,
včetně nového přístroje výpočetní tomografie (CT), ultrazvuků, mamografu nebo laparoskopických věží. Největší dodávka nás nyní čeká, což je 236 kusů lůžek s příslušenstvím, a to jak standardních, tak určených pro intenzivní péči a resuscitaci. Komfort pro pacienty je značně omezen tím, že velká většina vybavení na odděleních se datuje do doby zprovoznění nemocnice, tedy do roku 1974. Proto nyní s kolegy už opravdu netrpělivě vyhlížíme, kdy že budou vidět roky odpracovávané na projektech, které by měly zase nemocnici přiblížit ke zdravotnickému zařízení 21. století, protože nejen naši pacienti, ale také
personál si tuto změnu zcela jistě zaslouží. Svědčí o tom i covidová pandemie, kdy musím říci, že v nejtěžších obdobích českého zdravotnictví to naši lékaři, sestry i ostatní pracovníci zvládli naprosto brilantně. Za zmínku také rozhodně stojí to, že naše nemocnice se jako partner vedle Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina stala partnerem rakouského projektu Interreg. Budeme se podílet na spolupráci v oblasti léčby zmiňované endometriózy, paliativní péče a invazivní kardiologie.

Pokud se týká modernizace nemocnice, které potřeby musíte řešit především?
V době, kdy jsem nastoupil, se dokončovala rekonstrukce infekčního oddělení, jež bylo detašovaným pracovištěm v centru města Znojma. Dalo by se říci, že navenek to dosud vypadalo, že se v nemocnici tři roky
nic nedělo. Nicméně ty tři roky nám zabralo pojmenování kritických míst infrastruktury nemocnice, kterých je více, než jsme si mysleli. Po identifikaci a určení priorit bylo a je třeba připravit jednotlivé projekty pro realizaci, což také není otázka týdnů či měsíců. Jde o kompletní rekonstrukci nemocnice, především lůžkové části, kde nebyly provedeny téměř žádné zásahy od zprovoznění budov před padesáti lety, s výjimkou výměny oken a opláštění budovy. Bohužel, původní elektroinstalace, rozvody vody a kanalizace již nezvládají provoz, což se často projevuje haváriemi nefungujících odpadů, výpadky elektřiny nebo průsaky vody. Vytvořit plány, jak vše nastavit a opravit za provozu nemocnice, je velmi složité. Ještě složitější je ovšem zajistit finanční prostředky na realizaci. Nejdříve musíme zpracovat projekt celé akce a zajistit plány, abychom se mohli s těmito materiály ucházet o finanční prostředky z různých dotačních programů. Ne o všechny může nemocnice žádat, protože parametry pro žádosti jsou pevně a striktně stanoveny, tudíž se stává, že na některé bohužel „nedosáhneme“. Časový průběh všech těchto kroků významně omezuje legislativa a schvalovací procesy příspěvkových organizací. Jsem ale rád, že Jihomoravský kraj pochopil vážnost situace, a pevně věřím, že se nemocnici podaří zmodernizovat.

V jakém časovém horizontu se to dá očekávat?
Pokud jde o hlavní budovu, kde se nacházejí všechna lůžková oddělení, nejoptimističtější variantou je, že bychom mohli začít stavět ke konci příštího roku. Pro nemocnici to nebude jednoduché, budeme
rekonstruovat vždy dvě patra najednou a lůžka budeme muset umístit do zbývajících pater, takže jde o projekt na pět až šest let. Zároveň s tím je díky zdrojům z ministerstva zdravotnictví plánováno vybudování nového urgentního příjmu, který je vstupní branou do nemocnice. Ve stávající podobě funguje již padesát let, projektován byl před šedesáti lety a nikdo nikdy nepočítal s tím, že jím za měsíc projdou více než dva a půl tisíce nemocných. Prostory nevyhovují jak personálu, tak pacientům a zorganizovat plynulou a navazující péči ve stávajícím uspořádání je opravdu velký problém.

Pojďme se vrátit k obnově přístrojového vybavení. Proč jste se rozhodli pořídit nový skener Incisive CT, jehož součástí je i soubor nástrojů Precise Suite využívajících umělou inteligenci?
Je to celkem prozaické – původní přístroj z roku 2013 už byl technologicky i morálně zastaralý. Když se tedy naskytla příležitost získat ho z evropské dotace, ze zmíněného projektu REACT‑EU, využili jsme ji.
A vcelku logicky jsme si chtěli pořídit jedno z nejmodernějších „cétéček“, které je v současnosti na trhu, abychom pacientům poskytli co nejlepší péči a nejvyšší komfort při vyšetřování. Myslím si, že i kolegové z radiologie oceňují, že se nakonec podařilo vysoutěžit přístroj od stejného dodavatele, jako byl ten původní, to znamená od společnosti Philips.

Jak náročná investice to byla?
Hodnota CT přístroje se vyšplhala na téměř 24 milionů korun. Instalace s sebou nesla i další investice, především ve stavební připravenosti, které nemocnice financovala z vlastních zdrojů. Jednalo se o téměř půl milionu korun. Náročná byla samotná výměna cétéčka, kdy se naše nemocnice ocitla na pět týdnů bez této technologie. Jen s kolegiální pomocí okolních zdravotnických zařízení, Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje a koordinace péče uvnitř nemocnice se výpadek obešel bez větších potíží.

Jak vy osobně vůbec vnímáte uplatnění „artificial intelligence“ v medicíně?
Umělá inteligence nepochybně předčí inteligenci lidskou – tedy alespoň v některých procesech, jako jsou jasně definované algoritmy nebo možnost zareagovat volbou jedna, dva, tři… Nicméně v medicíně, a narážím na to i jako kantor, můžete být super inteligentní, můžete mít načtené knihy, znát přesně všechny diagnostické či terapeutické postupy, a přesto se může stát, že starší a zkušenější doktor vyřeší situaci lépe než vy. Protože vám chybí právě ta zkušenost, někdy tomu říkám „klinický nos“, který občas zavětří a upozorní vás. Takže něco, co program není jen podle algoritmů schopen poznat a vyřešit, protože se s tím nikdy nesetkal. Proto si myslím, že umělá inteligence bude v medicíně vždy výborným pomocníkem, ale nikdy nenahradí dobrého lékaře a nikdy nebude leaderem v oboru.

Daří se vám přilákat (mladé) lékaře do Znojma, třeba i díky novým technologiím?
Bohužel, příliš nedaří. Je to boj a jeden z největších deficitů naší nemocnice. Cítím to jako obrovskou slabinu. Naší velkou nevýhodou je lokalita, stojíme hodně stranou od všech větších měst, takže přilákat sem třeba někoho z Brna je téměř nadlidský úkol. Většinou dokážeme získat někoho, kdo tady má kořeny. Když ale vidím, jak se nemocnice trumfují v tom, zda nabídnou nástupní bonus čtvrt, půl milionu, nebo dokonce celý milion, připadá mi až hrůzostrašné, kam dospěl trh práce zdravotnických pracovníků. Neubírá se to dobrým směrem.
S personální krizí se tudíž potýkáme – podobně jako dalších sto šedesát nemocnic v této zemi – v některých oborech více, v některých méně. Například v ORL už jsme museli přistoupit k omezení péče. Ve spolupráci s Jihomoravským krajem se tuto situaci samozřejmě snažíme řešit, možnosti jsou ale omezené a snaha zavést bonusový program pro nastupující lékaře zatím nezafungovala.

A medici k vám chodí na praxe?
Ano, a musím říci, že rok od roku raději. Pro páté a šesté ročníky lékařských fakult nabízíme různé kurzy, které jsou okamžitě během jednoho dne zaplněny, protože studenti vědí, že se jim věnujeme, že jsou kurzy více praktické než teoretické a že stojí za to u nás stážovat. Po škole jich k nám ovšem moc nepřichází. Občas se mě někdo ptá, zda to není odlivem doktorů do rakouských nemocnic, ale vůbec ne. Jazyková bariéra je daleko větší, než si dokážeme představit, a pracovní i finanční podmínky v Rakousku zase nejsou o tolik výhodnější. Navíc kdo mohl a chtěl, už tam pracuje dávno.

Jakým směrem by se měla nemocnice do budoucna rozvíjet? Co byste jí popřál do další „padesátky“?
Myslím si, že svůj rozvoj už má naše nemocnice nastavený z minulosti. Je to největší krajské zdravotnické zařízení zajišťující komplexní péči pro lokalitou znevýhodněný region Znojemska. Naším cílem je proto přinejmenším udržet spektrum oborů a případně ho i účelně rozšiřovat. Po očku pošilháváme například po invazivní kardiologii v rámci přeshraniční spolupráce a řešení akutních infarktů myokardu, respektive akutních koronárních syndromů.

A co bych nemocnici popřál?
Aby o ni někdo stále pečoval tak, jak se u nás snažíme pečovat o pacienty, a byla jeho prioritou. Byl bych rád, kdyby za dalších padesát let znojemská nemocnice byla nemocnicí 22. století, a to jak prostorovým uspořádáním, tak přístrojovým vybavením. Moc bych jí přál, aby nikdy neměla nouzi o personál a aby před jejími branami stály zástupy kvalifikovaných lékařů, sester a dalších profesionálů,
kteří chtějí v tomto prestižním zdravotnickém zařízení pracovat. A také bych jí přál, aby měla co nejlepší pověst a pacienti byli pyšní na to, že zde mohli být léčeni.

Rozhovor vyšel v časopisu Philips – VIZE – září 2023

Znojmo, 9.10.2023

Maminky po porodu mají od tohoto týdne v porodnici znojemské nemocnice bohatší snídaně a svačiny. Nemocnice jim nově nabízí celodenní občerstvení formou bufetu.

Nový způsob stravování nahrazuje snídani a svačiny. Oběd a večeři maminky normálně dostávají jako ostatní pacienti a nadále si mohou vybírat ze 4 jídel. Obecně se výživa v době kojení řídí obdobnými pravidly jako v období těhotenství. Doporučuje se strava pestrá a rozmanitá. Vylučují se potraviny těžce stravitelné, nadýmavé a dráždivé, aby u kojence nedošlo k projevům alergie. Součástí jídelníčku by mělo být denně ovoce, v sezóně i zelenina formou salátů a kompotů, které slouží i  jako zdroj vlákniny, sacharidů, vitamínů např. A a C, kyseliny listové a minerálních látek vápníku, hořčíku a dalších.

V období kojení by strava měla pokrýt vlastní potřeby organizmu matky i kojence. Z důvodu produkce mateřského mléka se doporučuje navýšit energetický příjem matky. „Složení mateřského mléka je, do jisté míry,  ovlivněno stravou maminky. Proto zavádíme bufetové stravování, které umožní maminkám celodenní přístup ke stravě dle vlastního výběru. Ve svačinovém koutku si budou moci vybrat např. šunku, sýry, tvarohové výrobky, jogurty, zakysané nápoje, více druhů pečiva, cereálie, med, džem, mléko, meltu nebo čaj na podporu kojení,“ sdělila Kateřina Hrubá, vrchní nutriční terapeut Nemocnice Znojmo.

Stává se, že jsou maminky přijaty na oddělení po porodu mimo standardní dobu výdeje jídla nebo jsou často po delších porodech hladové, protože během porodu nechtěly či nemohly jíst. Takto jim bude možné nyní zajistit stravování v průběhu celého dne. „Ženy po porodu mají navíc specifické chutě nebo i větší potřebu jídla s ohledem na nastartování laktace. Současně mají rozdílné požadavky ohledně načasování jídel např. podle režimu miminka,“ uvedla Jana Vacková, náměstkyně pro ošetřovatelství Nemocnice Znojmo. Dlouho se hledal vhodný prostor, kde nové stravování pro maminky zřídit. Svačinový koutek je umístěn v jídelně oddělení šestinedělí, která je volně přístupná i návštěvám. Maminky ho mají volně přístupný od 6:00-14:00 a následně si mohou kdykoliv personálu říct o jeho otevření a nabídnout si, cokoliv budou chtít.

„V rámci Gynekologicko-porodnického oddělení se snažíme prostředí postupně maminkám a jejich potřebám přizpůsobovat a zvelebovat. Řadu let nebylo do interiéru a pokojů investováno, a i když bychom chtěli vyjít ve spoustě věcí vstříc, bohužel to nejde všechno dohnat ze dne na den. Troufám si říct, že poslední dva roky jsme porodnici proměnili v rodinnější prostředí, alespoň o tom svědčí reference maminek, které zde jsou podruhé, ale také poprvé, kdy jsou mile překvapeny jak vybavením, tak péčí a přístupem našeho personálu. Dalším krokem kupředu je bufetové stravování,“ shrnul ředitel nemocnice Martin Pavlík.

Nastávající maminky v Nemocnici Znojmo mohou využít tejpování, především těhotenského bříška či nohou, u rodiček jsou tejpovány např. jizvy po císařském řezu nebo prsa na podporu laktace. Rodičky mohou dále využít vaginální napářky, aromaterapie či homeopatie. Budoucím rodičům jsou nabízeny prohlídky porodních sálů a oddělení. Nemocnice je nositelem titulu „Baby friendly hospital“. Koncem loňského roku byly zakoupeny na porodní boxy nová porodnická lůžka a vyšetřovací stoly. V letošním roce byla vyměněna všechna pacientská lůžka na celém oddělení. Do konce tohoto roku by měly být vyměněny okna v jedné části porodnice a osazeny externími žaluziemi, neboť jsou z roku 1974 a v rámci kompletní rekonstrukce v minulých letech nebyla vyměněna. Gynekologicko-porodnické oddělení, porodní sály vč. novorozeneckého oddělení jsou vybaveny nejmodernějšími přístroji, které jsou pravidelně obměňovány.

Foto: svačinový koutek na Gynekologicko-porodnickém oddělení NZ

Foto: poděkování personálu porodnice a dětského oddělení za iniciativu a péči o rodičky a novorozence ředitelem NZ

Foto: první maminky u snídaně formou bufetu

Foto: vrchní nutriční terapeut Kateřina Hrubá, staniční sestra porodních sálů Jana Obořilová a vrchní sestra Gynekologicko-porodnického oddělení Miluše Kučerová

   

Foto: svačinový (bufetový) koutek pro maminky obsahuje nutričně vše, co po porodu potřebují

Znojmo, 14.9.2023

V rámci XV. ročníku celostátní konference Kvalita zdravotní péče a akreditace byla Nemocnice Znojmo vyhlášena vítězem projektu Kvalitní a bezpečná nemocnice roku 2023, kterou již po jedenácté vyhlašovala Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví. 

Letos již po jedenácté vyhlásila Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví vítěze projektu Kvalitní a bezpečná nemocnice. „Plaketu Kvalitní a bezpečné nemocnice získávají ty nemocnice, které byly v uplynulém roce akreditovány a současně byly auditory vyhodnoceny jako kvalitní a bezpečné zdravotnické zařízení, a to za nadstandardní a vysoce kvalitní přístup k řízení kvality a bezpečí, pacientům a zaměstnancům. Významným kritériem je také dosažený pokrok v oblasti kvality poskytované zdravotní a ošetřovatelské péče. Hlavním smyslem ankety je ocenit odpovědné pracovníky, kteří se podílejí na řízení kvality a bezpečí poskytované péče i zaměstnance, kteří nastavená pravidla dodržují,“ uvedla Renata Podstatová, jednatelka a konzultantka České společnosti pro akreditaci ve zdravotnictví.

Systém řízení kvality je složitý, ještě složitější je tento systém neustále udržovat, zlepšovat a reagovat na nová legislativní opatření, která ukládají nemocnicím řadu nových povinností, které jsou náročné nejen na jejich zavedení do praxe, ale také na personál samotný. „Na udržování procesu kvality se podílí tým pracovníků, nicméně do něho jsou zapojeni všichni zaměstnanci nemocnice, kterým toto ocenění patří a já jim za to děkuji,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo při převzetí plakety společně s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Janou Vackovou na XV. ročníku celostátní konference Kvalita zdravotní péče a akreditace.

Nemocnice Znojmo byla poprvé podrobena auditu v roce 2016. Následně v roce 2019 a v roce 2022 akreditaci obhájila. Udělení certifikátu potvrzuje, že nemocnice splňuje všechna požadovaná kritéria ve čtyřech klíčových okruzích, tedy ve vlastním řízení kvality, dále v péči o pacienty, řízení personálních otázek a zajištění bezpečného prostředí pro pacienty a zaměstnance. Akreditace hodnotí především odbornou péči, ale současně posuzuje i technické zabezpečení a celkové zázemí nemocnice. Získání certifikace není pouze administrativním úkonem. Je potvrzením, že je při poskytování péče postupováno dle správné léčebné praxe (lege artis).

Foto: ocenění převzala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Vacková a ředitel NZ Martin Pavlík

Foto zprava: Martin Pavlík – ředitel NZ, Jana Vacková – náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a Zuzana Lacková – manažer kvality NZ

Foto: plaketa Kvalitní a bezpečná nemocnice 2023

 

Znojmo, 29.8.2023

V loňském květnu na základě výběrového řízení nastoupil do funkce primáře Ortopedicko-traumatologického oddělení Martin Komzák. Zeptali jsem se ho, s čím do výběrového řízení šel a jak se oddělení nyní daří.

S jakými cíli jste se do výběrového řízení hlásil?
Hlavním cílem bylo stabilizovat kolektiv pracovníků Ortopedicko-traumatologického oddělení nemocnice. Na základě toho pak nabízet pacientům kvalitní péče v oboru ortopedie a traumatologie.

Můžete říct, co zatím nebylo z jakéhokoliv důvodu možné realizovat nebo je v řešení?
Kolektiv lékařů se podařil doplnit a stabilizovat, rád bych měl tento trend i u středního zdravotnického personálu. Bez sestřiček a sanitářů nemůžeme plně pracovat. Ale toto je problém prakticky v celém tuzemsku.

Ve svém týmu máte nyní také lékařky. Není povolání ortopeda či traumatologa doménou mužů?
Lékařky jsou velmi šikovné. I když je ortopedie fyzicky náročný obor, vedou si velice dobře. Lékařkám se snažíme práci diverzifikovat tak, aby byla pro ně fyzicky přijatelná. Věnují se tedy operativě menších kloubů ruky a nohy, dětské ortopedii a traumatologie apod.

Podařilo se za poslední rok na oddělení zavést nějaké nové metody nebo využívat nové materiály?
Ortopedie je rychle vyvíjející se obor, nové metody a materiály jsou nutností. Populace na jednu stranu stárne, přibývá pacientů s osteoporózou. Na druhou stranu aktivita populace je výrazně vyšší, sport je agresivní, a to se odráží v nutnosti operačních řešení i u mladých pacientů. Do portfolia jsme nově zařadili speciální endoprotézy kolena a kyčle pro mladé pacienty, náhrady malých kloubů ruky a nohy, zápěstí. Dalším trendem je miniinvazivní operativa. Zde jsme zahájili provoz tzv. nanoskopie, vyšetření a ošetření kloubů miniaturní kamerou a nástroji. V plánu máme také zahájení ortobiologické léčby. Tedy léčby preparáty tělu vlastních. Jedná se o využití plazmy, kyseliny hyaluronové a dalších prostředků ke zlepšení hojení vazů, menisků, šlach.

Oblíbené téma – operativa. Jak je na tom ortopedie s čekacímu lhůtami?
Ano, postupně se tuto ztrátu dohnat daří. V nedávné době jsme měli čekací lhůtu na totální výměnu kolen a kyčlí kolem 52 týdnů. Přitom v okolních zdravotnických zařízeních jsou termíny kolem 3 let. Pacienti z jiných okresů si informace zjistí a nyní se k nám objednávají. Těší nás zájem o naše pracoviště, nicméně nyní jsme na přibližně 60 týdnech čekaní.

Zájem byl na rozvinutí, resp. navýšení počtu artroskopií a nanoskopií. Jak se daří zde zařazovat tyto výkony do operativy?
Zefektivnili jsme předoperační přípravu a pobyt pacientů v nemocnici při těchto výkonech. Čekací doba je stále ale poměrně dlouhá, proto ve spolupráci s vedením nemocnice nyní připravujeme koncept dalších kroků pro zkrácení čekací doby na artroskopie kloubů.

Nemocnice je tkáňovou bankou a v červnu jste poprvé použili první implantát. Použili jste již další?
Tkáňová banka není běžným zařízení a jsme nesmírně rádi, že tuto možnost naše nemocnice má a že k jejímu zřízení přistoupila. Kostní štěpy jsou pravidelnou součástí našich operací. Od června máme použitých 7 kostních štěpů z naší banky. Nejedná se pouze o úrazové stavy a operace, ale štěpy jsou využívány také pro plánované ortopedické výkony na páteřích, korekce nohou apod.

Jsou prázdniny, vymyká se tento čas na Vašem oddělení jinému období?
Znojemsko je lokalita prázdninových návštěvníků. Vždy provoz omezujeme v oboru ortopedie, tj. plánovaných výkonů, protože našim denním chlebem se stávají úrazy na kolech, bruslích, koloběžkách. Zde často hraje svou roli alkohol. Nejsou ani výjimečné úrazy dětí na trampolínách či pádech z výšky. Na podzim nás čekají pacienti po pádech ze stromů při sklizni ovoce, v zimě zase pády na náledí a lyžaři. Každé roční období je pro traumatology a ortopedy něčím specifické.

Nedávno jste habilitoval v oboru kinantrolopologie, co to přesně je za obor, čím se zabývá?
Obor kinantropologie se zabývá analýzou pohybu lidského těla, propojení kloubů se svaly, vazy a další tkání. Studuje biomechaniku pohybu v návaznosti na různé patologické jevy. Pro mne jako ortopeda a tělovýchovného lékaře je tento obor zastřešující a spojující všechny mé myšlenky, což mi dává možnost dalšího odborného a vědeckého postupu.

Co bylo výsledkem studie habilitační práce na téma Biomechanika kolenního kloubu po náhradě předního zkříženého vazu moderními technikami u sportovců?
Cílem studie bylo určit ideální typ operačního řešení poranění předního zkříženého vazu kolenního kloubu u sportovců. Pouze 54 % sportovců se dostává na původní aktivitu po tomto zranění. Jsem přesvědčen, že celý výzkum přinesl poznatky ke zvýšení tohoto čísla, i když stále máme na čem pracovat.

Nyní jste byl jako lékař v Číně. Co to bylo za akci?
V Číně probíhaly celosvětové Univerzitní letní hry, tj. Olympiáda vysokoškoláků. Celá akce měla proběhnout již v roce 2021, ale díky epidemiologickým opatřením byla přeložena na letošní rok. Zajišťoval jsem zdravotní dozor především týmu basketbalistů České republiky, ale s dalšími dvěma kolegy jsme měli na starost celou českou výpravu o 150 členech. Práce bylo poměrně po celou dobu hodně, a to v terénních podmínkách, ale myslím, že nikdo z výpravy na tuto cestu nezapomene především díky historickému úspěchu basketbalistů!!!

Jakého úspěchu naši basketbalisté dosáhli?
Kluci poprvé v historii her ovládli turnaj a zvítězili nad Brazílií 69:67. Je to první zlatá medaile z týmového sportu z univerziády pro 30 letech. Takže úspěch a zážitky neuvěřitelné!

Jak jste se k činnosti „reprezentačního lékaře“ dostal?
V oboru tělovýchovného lékaře se pohybuji již několik let, čtyři roky jsem byl členem Výboru České společnosti tělovýchovného lékařství pro ortopedii a traumatologii, s různými kluby a asociacemi spolupracuji dále. Nabídka přišla od pana profesora Matoulka z naší společnosti a následně od Jirky Welsche z Basketbalové federace. Oběma musím poděkovat za tuto možnost a za neuvěřitelný zážitek na turnaji.

Provozujete sám nějaký sport?
V rámci možností se věnuji běhu a cyklistice. Kontaktní sporty již vzhledem k velké pravděpodobnosti zranění raději neprovozuji :-).

 

doc. MUDr. Martin Komzák, Ph.D.
– Narodil se 24.7.1984
– Vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně – obor všeobecné lékařství.
– Má atestaci z ortopedie a traumatologie pohybového aparátu a atestaci z tělovýchovného lékařství, akademický titul Ph.D. získal v oboru chirurgie.
– Letos habilitoval a stal se docentem v oboru kinantropologie.
– V Nemocnici Znojmo pracoval od roku 2009-2020 a znovu se do ní vrátil v roce 2022.
– Je členem řady odborných společnosti, klubovým lékařem 1. SC Znojmo FK
– Je ženatý, má pět dětí.

 

Foto: Martin Komzák na oddělení a na operačním sále

Foto: zlatý basketbalový tým na celosvětových Univerzitních letních hrách v Číně (zleva Martin Komzák)