Znojmo, 13.6.2023
Světový den dárců krve má letošní motto zaměřené na krevní plazmu, která je tekutá složka krve, které se používá buď pro přímou transfuzi nebo se z ní vyrábí krevní deriváty. Plazmu nelze vyrobit synteticky, přitom jsou na lécích z ní závislí tisíce nemocných lidí a její potřeba celosvětově neustále roste. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně od r. 2005 vždy 14. června. Poselstvím Světového dne je upozornit na pacienty potřebující celoživotně transfuzní přípravky a zdůraznit nezastupitelnou roli jednotlivce – dárce krve nebo krevní plazmy. Motto letošního Světového dne zní: Daruj krev, daruj plazmu, sdílíš život. Sdílej často!
Krevní plazma je tekutá složka krve, která tvoří její nejobjemnější část (cca 3 litry). U mužů tvoří 54 % a u žen 59 % objemu krve, zbývající část představují červené a bílé krvinky a krevní destičky. Má jantarově žlutou barvu, z 90 % je tvořená vodou, zbytek tvoří organické (bílkoviny, vitamíny, minerální látky,…) a anorganické látky. V lidském těle slouží pro přenos cukrů, tuků, hormonů, produktů metabolismu, látek podílejících se na udržení správné krevní srážlivosti, obranyschopnosti organizmu, udržení rovnováhy vnitřního prostředí a udržení krevního objemu. Projevy nerovnováhy ve složení krevní plazmy v důsledku různých nemocí se projeví otoky, krvácením, tvorbou sraženin, infekcemi. Jednou z léčebných metod představuje podávání látek, které pacientovi chybí. Pacient dostane transfuzi krevní plazmy získané od zdravého dárce nebo konkrétní krevní derivát (chybějící látku), vyrobený z plazmy zdravých dárců.
„Krevní plazmu získáváme jako vedlejší produkt při zpracování odběru plné krve nebo při tzv. aferetickém odběru – plazmaferéze, při kterém se dárci odebere pouze plazma a ostatní součástí krve se vrací zpátky do krevního oběhu spolu s fyziologickým roztokem, který doplní odebraný objem plazmy. Získaná plazma je dále využita buď pro přímou transfúzi při léčbě nemocných pacientů, nebo se z ní vyrábí různé životně důležité léky – tzv. krevní deriváty,“ přiblížila Mária Kučerová, lékařka Hematologicko-transfuzního oddělení Nemocnice Znojmo.
Krevní plazma se podává pacientům s velkým krvácením např. u velkých operací (umělý kloub, operace nádorů, zlomenin), krvácení po porodu, ale je nutná i pro pacienty v rámci tzv. předoperační přípravy u stavů, kde je porušené srážení krve z důvodu užívaní léků na ředění krve nebo z důvodu nemocí jater (cirhosa). Krevní deriváty – např. imunoglobuliny, jsou aplikované pacientům s vrozenou čí získanou poruchou imunity a v důsledku toho trpící na opakované těžké infekce. Máme pacienty, kteří k nám docházejí na podání pravidelně 1x měsíčně. Jsou stavy, kdy musí být tyto léky podávané několik dní za sebou. Je to léčba finančně velice nákladná. „V současné době se objevuje více pacientů s krvácivými komplikacemi při léčbě protisrážlivými léky. Se stárnutím populace se objevují častěji poruchy srdeční akce či hluboké záněty žil, které vyžadují dlouhodobou až trvalou protisrážlivou léčbu. Tato pacienty chrání před mozkovými příhodami, ale pokud má pacient neodhalený žaludeční, či dvanácterníkový vřed, brániční kýlu, polypy v žaludku či ve střevech, či vážnější onemocnění jako jsou nádory v těchto lokalizacích tak pochopitelně lidově řečeno „naředěná“ krev z těchto lokalizací snáze krvácí a pacienti jsou časem chudokrevní. Toto je často přímo ohrožuje na životě. Aktuálně pečujeme a mnoho krví od dárců podáváme dvěma pacientkám s podobnými potížemi na chirurgické jednotce intenzivní péče,“ sdělil Jan Simonides, primář Hematologicko-transfuzního oddělení znojemské nemocnice.
„Krevní plazma a deriváty z ní se nedají uměle vyrobit, proto jsme vděčni za každého dárce, ať již bezpříspěvkového či toho, který využije možnost získat v naší nemocnici příspěvek 850 Kč za odběr. Každý dárce nám pomáhá zajistit výrobu nenahraditelných léků nejen pro dospělé, ale také dětské pacienty a tím se s námi podílí na záchraně toho nejcennějšího – lidského života,“ uvedl Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo. Rozdíly mezi darováním krevní plazmy a krve jsou především v množství, délce odběru, ale také četnosti, kdy mohou ženy a muži darovat. Nezanedbatelný je také rozdíl v trvanlivosti skladování, kdy u krve je to 42 dnů, kdežto u plazmy jsou to celé 3 roky.
