Znojmo 11.10.2021
Až z Trutnova jela paní Markéta (43 let, manažerka) podstoupit operaci lokte do znojemské nemocnice, kterou ji doporučili na odborném pracovišti v Praze. Po operaci lokte a velkém zánětu měla téměř nehybnou levou končetinu a řada běžných činností se pro ni stala nevykonatelných. Nyní je po transplantaci části kloubu a rehabilituje. Současné možnosti pohybu v lokti vnímá téměř jako zázrak.
Paní Markéta utrpěla v roce 2019 úraz, který si způsobila pádem při obyčejném zakopnutí. Po úraze byla ošetřena v Kroměříži, kde byla na návštěvě u rodičů. Ve Zlíně pacientku odmítli operovat s tím, že nemají k tomuto zákroku specializaci. Operaci následně podstoupila v Olomouci, ale bohužel dostala zánět. Všechen kovový materiál musel být z lokte vyjmut a byla jí odstraněna i část pažní kosti kvůli její destrukci. Levá končetina se stala navíc téměř nehybnou. Následně byla propuštěna s tím, že již nelze hybnost ruky navrátit a má očekávat nástup artrózy a bolestí bez dalšího řešení. „Můj manžel se s tímto stavem nechtěl smířit. Na doporučení odborníka v Brně mě objednal do Prahy. Tam, co jsme poslali veškerou dokumentaci, sdělili, že jediné pracoviště, které mi může pomoci, je znojemská ortopedie,“ popisuje paní Markéta svou cestu z Trutnova do Znojma.
U pacientky se nabízela výměna kloubu, u kterého však hrozil další zánět s ohledem na ten předešlý, a bylo jí proto doporučeno řešení transplantací kosti, s níž souhlasila. 29. září 2021 byla provedena operace. „Pacientce jsme nahradili tři čtvrtiny kloubní plochy dolního konce pažní kosti štěpem od dárce a obnovili jí pohyb téměř do normálního rozsahu. Nyní musí tři měsíce rehabilitovat, aby si zachovala rozsah pohybu a současně končetinu šetřit, aby se štěp správně vhojil. Následně by měla vést normální život,“ zhodnotil operaci a rekonvalescenci Radek Hart, primář Ortopedicko-traumatologického oddělení, který operaci provedl. „Jedná se o ojedinělé operační výkony i v rámci střední Evropy, které se v ČR provádí pouze ve Znojmě“, doplnil prof. Hart.
V tuto chvíli se pacientka dotkne ramena, což bylo před operací nemožné. Hybnost bez pomoci je podstatně vyšší, než byla. „Těším se, že se budu moci věnovat s rodinou standardním věcem, jako je lyžování, jízda na kole nebo budu moci vykonávat běžné domácí práce, třeba úklid,“ uzavřela s úsměvem paní Markéta.
Foto – RTG snímek před operací a po operaci, transplantace kostního štěpu od dárce
Foto – při rehabilitaci s fyzioterapeutkou. Paní Markéta říká: „I když to nevypadá, je to dřina, ale stojí to za to!“
