Znojmo, 07.04.2021

Pavel Psota, sportovec, nekuřák, zdravý padesátník. Do nemocnice byl přijat 26. února s horečkami a celkovou schváceností na infekční oddělení, protože měl již prokázanou nákazu COVID-19. Bohužel po pár dnech se začal jeho zdravotní stav komplikovat a horšit, takže skončil na ARO, kde byl po pár dnech uveden do umělého spánku. Po dlouhých a velmi těžkých dvaceti pěti dnech byl přeložen na standardní oddělení, kde se po více jak měsíci poprvé postavil na nohy a po 40 dnech se pomalu chystá domů. Při vzpomínce na dny, které strávil na ARO je mu stále těžko. „Všichni byli strašně milí a obětaví, ale v ten okamžik pod vlivem léků a jiných skutečností jsem to tak nevnímal. V jednu chvíli jsem si dokonce přál, aby to už všechno skončilo. Jsem vděčný zdravotníkům a také své přítelkyni, že to nevzdali a že mě podporovali,“ hodnotí ty nejtěžší dny. „I když je tu dobré jídlo, skvělý personál, u kterého jsem dosud neměl pocit, že bych byl na obtíž, sestřičky jsou vždy vstřícné a usměvavé, tak se těším domů, jak si sednu pod pergolu a budu prostě doma,“ zhodnotil nynější pobyt na Interním oddělení a ještě zavzpomínal s úsměvem: „Mimochodem o mne pečoval i muž roku, tedy pan Kremeň, který tady jako dobrovolník pracuje.“ (více zde: David Kremeň – Muž roku 2020)

U okna přes jednu postel leží i pan Ondřej Bence, který je diabetik a má CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc). Stejně jako pan Pavel byl hospitalizován na standardním infekčním oddělení a na ARO. I on svůj pobyt popisuje obdobně, byť v umělém spánku nestrávil tolik času jako pan Psota. „Všichni se starali, dělali co mohli, jsou ale dny, na které chcete zapomenout, teď už je dobře. Neuvěřitelně dobře tady vaříte,“ hodnotí pan Bence svůj pobyt v nemocnici.

Na pokoji jsou další dva pacienti, tentokrát pacienti, kteří přišli na Interní oddělení s jiným zdravotní problémy, které nesouvisí s COVID-19. „Je to tu jak v lázních, jak říkal už kolega, výborně se zde vaří, sestřičky a všichni jsou příjemní, máme krásný výhled na Znojmo. Naposledy jsem byl v nemocnici jako dítě a v prosinci v Brně s prvním infarktem. Sem jsem byl převezen s podezřením na další infarkt, který se nepotvrdil. Jsem tady opravdu mile překvapen úrovní péče,“ konstatuje pan Bartoník, který dnes odchází domů.

Čtveřici pacientů uzavírá pan Tomek, který měl být již přeložen na jiném pokoji, nicméně všichni pánové si úžasně sedli a požádali o možnost zůstat spolu, byť ve stísněných podmínkách. „Nechtěl jsem měnit kolektiv, když už o sobě tolik víme a fakt se tu nasmějeme, půjdu pak na postel po panu Bartoníkovi, jak odpoledne odejde,“ usmívá se i přesto, že má dýchací obtíže a není mu moc dobře.

 

Foto: pacienti Interního oddělení zleva pánové Psota, Bence, Tomek a Bartoník

Foto: Pana Psotu navštívil ředitel nemocnice Martin Pavlík, který byl v době jeho hospitalizace na ARO jedním z jeho ošetřujících lékařů. Shodou okolností se oba pánové narodili ve stejný den i rok.