16.8.2021, Znojmo
Během letních měsíců bércové vředy představují závažný problém. Pacienti by měli být léčeni co nejdříve. Základem je mezioborová spolupráce praktického lékaře, angiologa, chirurga a dermatologa.
Bércové ulcerace, neboli bércové vředy, představují závažný zdravotní problém a často se zhoršují během letních měsíců, kdy je celý cévní systém zatížen více než kdy jindy. „Většina bércových vředů, což je asi 75 procent, je žilního původu, tj. vzniká na základě chronického žilního onemocnění. Rizikovými faktory jsou věk, ženské pohlaví, obezita, gravidita a zejména dědičná zátěž. Žilní bércové vředy bývají typicky lokalizovány v oblasti vnitřního kotníku,“ přiblížila problematiku Veronika Slonková, primářka Kožního oddělení Nemocnice Znojmo. Jedná se o chronické onemocnění s tím, že více jak 60 procent ulcerací trvá déle než 6 měsíců a 33 procent se hojí déle než 1 rok. Řada pacientů se do ordinace vrací, nejčastěji právě v teplém počasí, kdy se znovu otevřou již zhojené bércové vředy.
Léčba bércových vředů je radikální nebo konzervativní. Radikální terapie je zaměřena na odstranění žilní hypertenze. Patří sem např. skleroterapie, chirurgická léčba a další. Konzervativní léčba zahrnuje lokální a celkovou farmakologickou terapii, kompresivní terapii a režimová opatření. Cílem lokální léčby bércových vředů je příprava spodiny rány, potlačení infekce a zánětu, aplikace vhodného krytí s cílem udržení vlhkého prostředí v ráně. Vhodné moderní materiály pro vlhké hojení ran se nelepí ke spodině rány, tím pádem je výměna krytí téměř bezbolestná a nedochází k poškození nově vytvořené tkáně při sejmutí původního krytí.
Komprese je základem konzervativní léčby žilních bércových vředů. Při adekvátní kompresi se zahojí až 70 procent všech žilních bércových vředů menších než 10 cm2 do 3-6 měsíců. V současné době je možné využít např. kompresivní obinadla, kompresivní systémy, kompresivní pomůcky a kompresivní punčochy pro bércové vředy. Každodenní komprese u pacientů s bércovým vředem je nejen v letních měsících naprostou povinností.
Bércové vředy mají výrazný dopad na kvalitu a běžný život pacientů. Hlavním faktorem je bolest. „Důsledkem bolesti je pomalejší hojení rány. Chronická bolest vede ke snížení chuti k jídlu, k poruchám spánku, ke slabosti a únavě. Pacienti udávají sníženou pohyblivost, což vede k omezení sociálních kontaktů až k sociální izolaci,“ doplnila Veronika Slonková. Co se týče běžného života, zde dochází např. k omezení zájmových činností, domácích prací, pacienti mají problémy s osobní hygienou. Ženy jsou ovlivněny více než muži. Bércové ulcerace mají rovněž negativní dopad na psychiku pacientů.
„Pacienti s bércovými vředy by měli být léčeni co nejdříve, protože menší a kratší dobu trvající ulcerace se hojí nejrychleji. Pokud se tedy u pacienta bércový vřed objeví, měl by se co nejrychleji objednat k vyšetření na kožní ambulanci,“ uzavřela Slonková. Léčba žilních bércových vředů by proto měla být včasná. Základem je mezioborová spolupráce, důležitou roli hraje praktický lékař, angiolog, chirurg a dermatolog.
Obr.: povleklý bércový vřed a hojící se žilní bércové vředy
